7. mája 2007 20:27:40 CEST
Párkrát jsem přispěla do diskuse "Kam to speje cele preboha?" a protože někteří tamní pisatelé odkazují i na tuto diskusi, zkusila jsem si pročíst i příspěvky zde.
Myslím, že vztah D/S je hodně o velké důvěře, takže když někdo hledá takový vztah pomocí netové seznamky musí se obrnit velkou trpělivostí a dokázat odselektovat smetí, které se na net nabaluje v podobě různých šmíráků a jiných individuí, kteří jen cosi předstírají, ale k jejich osobní spokojenosti jim asi - zdá se - stačí jen písmenka po netu...
Paradoxně více kontaktů jsme vždy získali naprosto náhodně (i když i na netu) v místech, kde se tato tématika nepřetřásala a kde jsme ani veřejně neanoncovali, že někoho hledáme. Přesto to vždy byly kontakty krátkodobé a i když tělesně příjemné, chyběl jim rozměr osobní - společné - perspektivy, který bychom preferovali...
Zkušenosti s inzerováním na místech jako je Domina jsou pro nás podobné jako - jak jsem zjistila z některých reakcí a vzkazů - mají někteří jiní lidé.
Předně, jsou mnozí, kteří se neobtěžují číst co se uvádí v profilu a nabízejí se... Snažím se je slušně odmítat pokud jsou jejich nabídky podány slušně, mažu je opakují-li se, nebo stíhám-li to jen číst a tlačí-li mne čas k jiným aktivitám...
Nemohu tedy příliš posoudit rozvinutí komunikace s místními subíky, to není ostatně šálek mé kavy... Mohu však - myslím - už dost dobře posoudit ty, které (kteří) se tu presentují jako subinky.
1) Předně jsou ty, které vychrlí v prvním kontaktu hromadu sexuálních popisů a očakávají podobnou reakci. Řekla bych (soudě podle dikce), že za ženskými nicky těchto respondentů sedí u klávesnice nudící se muži. Většinou na takovéto psaní nereaguji.
2) Druhá skupina jsou spíše znuděné heteračky hledající nějaké extremní hrátky. Celkem je většinou přibrzdí otázky, které směřují na perspektivu dlouhodobého vztahu, záhy se ukáže že mají závazky a rády by si jen občas odskočily z manželské ložnice někam jinam, jejich scénáře se podobají mnoha povídkám na netu... Velmi záhy se odmlčí neboť nenaleznou to co hledaly...
3) Další skupina jsou ty, kterým by zřejmě ke vzrušení a uspokojení stačilo psát si o sexu po netu... typ tohoto sexování nepodporuji a tak s komunikací záhy končím...
4) Některé ze třetí skupiny doufají, že když se na chvíli podřídí tomu, že si nechci po netu psát pouze o sexu, že se jim časem přizpůsobím... se mnou tato taktika nefunguje, jen to oddaluje na chvíli čas, kdy k odmlčení se stejně dojde...
5) Vážné zájemkyně, většinou to vše zazdí tím, že se na začátku popíší hodně exklusivně, nepřiznají skutečný věk a když se má přiblížit okamžik osobního kontaktu, hledají způsob jak z toho vycouvat. Tyto případy jsou asi nejsmutnější, neboť místo toho aby dokázaly říci, víš já jsem chtěla zaujmout a tak jsem neřekla pravdu, jsem ve skutečnosti taková a taková, je mi tolik a tolik, prostě tak raději třeba pohřbí někoho v rodině a nemohou přijet, nebo nedostanou dovolenou, praskne jim voda u sousedů a vyplaví jim byt takže musí malovat a podbně... a pak už jen mlčí... Tohle považuji za nejhloupější moment, protože na tyto lidi už máme telefon, už jsme s nimi mluvili, většinou to stejně (ať člověk chce či nechce) přinese určité zklamání...
6) A pak je ta poslední, nejmenší skupina, to jsou ti, kteří dojdou až k osobnímu setkání, pak je to hodně o tom, zda si lidé porozumí i v těch naprosto všedních věcech, zda nemají přemrštěná očekávání, zda si život s dominantním protěškem (ať jednotlivcem či třeba párem) nepředstavují jako jeden velký erotický kolotoč, aniž by si připouštěli, že mají-li lidé mít střechu nad hlavou, mají-li mít co jíst pak musí pracovat a že po práci chtějí mít i jiné zájmy, než mířit rovnou do "ložnice"... a tak to většinou třeba po společném víkendu končí vzkazem nebo sms, že ty víkendy by byly třeba jednou za měsíc prima, ale společný život ne...
Popsala jsem něco z našich zkušeností, možná máte někteří stejné nebo podobné...
D/s vztah je podle mne o životě, je o tom, že Ti, kteří jej společně žijí se musí na sebe dokázat spolehnout, je hodně o hledání shody a takové hledání může být někdy běh na velmi dlouho trať. Jde hodně o to, že všichni musí najít to co je jim i jejich protějškům příjemné v intimní rovině, ale také musí dokázat najít roli ve společném běžném životě, "D" musí umět "pokárat", ale mnohem více musí umět i pohladit a povzbudit, musí být člověkem na kterého se "s" bezmezně spoléhá a tedy nesmí jej zklamat a podrazit... A naopak "s" by měl vědět, že i "D" potřebuje někdy povzbudit a třeba i pohladit, neboť život přináší mnohé situace a jsou i takové v nichž každý "D" je jen člověk... "D/s" na samém začátku, pokud chtějí brát vztah vážně, jsou jako poutníci v mlžném lese, pokud by se jeden druhého nedrželi, vzdálí se a ztratí se... Je otázka, zda většina těch, kdo podávají své inzeráty chtějí jít s někým za ruku v mlžném lese, nebo zda se jen chtějí na chvíli pobavit s náhodným kolemjdoucím na písku prosluněné pláže a pak jít každý svou pohodlnou cestou...