Forums » Nekategorizováno

Príčiny úchyliek a ich vývoj od rannej mladosti

  • 30. októbra 2008 10:22:28 CET
    Priznám sa na rovinu, zaujímalo by ma prečo? Je to porucha hormonálneho charakteru? Psychická porucha? Alebo súčasť našej čivočíšnej podstaty a jedná sa iba o zvýraznenie hry na prevahu a podriadenie sa. Ak áno kde sa berú sklony k latexu, alebo nylon fetishu? Ja si totiž nespomínam akékoľvek podnety ktoré by zo mňa mohli spraviť masochistu?

    Ešte raz prosím píšte iba po zrelej úvahe.
  • 10. marca 2010 11:27:46 CET
    priciny sa navzajom prelinaju a doplnaju.. moze v tom byt genetika, vychova, prezite situacie (kludne skryte hlboko v nasich mysliach), dalej tu dost dolezitu rolu zohrava prenatalny vyvoj, zazitky a spravanie matky pocas tehotenstva. co sa tyka vaznejsich poruch, je dokonca zname aj presne obdobie kedy je plod na tieto podnety najcitlivejsi (zial nespominam si uz presne na to rozmedzie).

    pre pripadnych zaujemcov odporucam prebehnut dizertacku o BDSM od (toho casu Mgr., ale predpokladam, ze sa podarilo obhajit:) Evy Jozifkove (link by mal byt tusim niekde na Eleferne), kde sa daju najst vcelku obsiahle statistiky nielen z BDSM komunit severnej europy. rozoberaja sa tam napr. aj vplyv zneuzivania, alkoholizmu v rodine a podobnych veci na tuto orientaciu, no vzhladom k velmi obmedzenemu poctu respondentov to zial nema velku vypovednu hodnotu.

    Tymto by som zaroven rad poziadal, ak by mal niekto pristup k obsiahlejsim ci novsim statistikam tak posta.. dik
  • 20. mája 2009 14:23:19 CEST
    ale zaujimalo ma aky to malo u Vas pociatok, ci pocas dospievania, alebo neskor objavenie "nahodou" a rad by som to porovnal s mojimi skusenostami. U mna to bolo relativne skoro, teda este v pubertalnom/predpubertalnom veku. Predstavy tohto (bdsm ako som neskor zistil) charakteru spojene s upriamenim sa na casti tela mojich rovesnicok ale aj dospelych zien ktore su mojim fetišom si spominam este zo ZS. Co si myslim ze je v porovnami s mnohymi relativne skoro.

    Takuto sebaanalyzu som od Vas chcel...

    M.
  • 20. mája 2009 11:42:52 CEST
    Pravdepodobne kazdy ma obdobie, kedy mu to definitivne doslo, ale asi kazdy si potom spatne uvedomi, preco si niektore situacie z minulosti tak pamata, alebo preco ho tak zaujali. Na ktory cas presne sa pytas?
    • 9 posts
    19. mája 2009 17:00:42 CEST
    kedy ste zacali objavovat tuto svoju temnu stranku?
  • 19. mája 2009 11:58:26 CEST
    Nikoho si nepopudila a ak, tak si to nevsimaj. Mas na svoj nazor pravo, aj na svoje omyly. Ako kazdy.
    • 9 posts
    18. mája 2009 11:41:02 CEST
    Vek je iste dôležitý,ale viac záleží na skúsenostiach. 50ročný dominant ktorý má prvy krát v moci subinku (subika),sa určite nevyrovná 25ročnému,ktorý má niekolko ročne skúsenosti.
    A nech Ta netrápi ze si niekoho nastvala vlastným názorom. Stáva sa to tu bežne :-)
  • 18. mája 2009 10:06:49 CEST
    ja vedela ze tim popudim hoodne moc zde pritomnych - ale je to jen jeden z nazoru
  • 18. mája 2009 10:05:57 CEST
    1) ok toto byl pouze můj názor, vek D - nemusis pouzivat tak hruba slova, ja jsem krehka divka, nazor podlozeny vlastnimi zkusenostmi, a ver mi ze budu jedine rada kdyz potkam dom v mem veku, vedle ktere se budu citit jako sub!
    2) takze pokud jsi sub nebo dom urcuje tvoje geneticka vybava z nejvice procent? asi ano
    • 13 posts
    18. mája 2009 8:48:39 CEST
    Geneticka vybava je tak siroky pojem, ze pod neho skryjes temer vsetko. I ked aj ja suhlasim, ze zaklady pre tieto nase "chute" su niekde uz skor, ako vo vychove.
    • 13 posts
    18. mája 2009 8:47:02 CEST
    angel_nina (8) ze si truba :-) Do 50-ky mam pekne daleko a napriek tomu som pokojna, vyrovnana a mam co sub strane dat ;-) i ked k tvojmu komentaru 16.05.2009 @ 22:40, mas pravdu. Vychova z teba sub ani dom neurobi, je v tom nieco viac.
  • 17. mája 2009 17:59:43 CEST
    Teda ja by som sa velmi rada o genetickej vybave porozpravala...
  • 17. mája 2009 8:44:48 CEST
    BLACKSUN3 (209)ale jistě, ale když jsi někde spoutaná a D by se začal projevovat ...
    popravdě mě se to nikdy nestalo, jednou jsem vycítila něco čeho jsem se lekla a hned jsem se rozloučila, jsou tací "co si s důtkami a provazem chtějí dokazovat něco sami sobě"
    Byl nejistý. teď tady pár lidí asi popudím ale myslím si že dominant ve vztahu D/s - tedy hovoříme o pocitech ponížení, submisivity, ne přímo o SM i když se vše prolíná - je klidný a vyrovnaný a může subi "něco dát" kolem 45 lépe 50 letech - ne dříve - CO SI MYSLÍTE???
    • 5 posts
    17. mája 2009 8:16:33 CEST
    Chceš povedať ,že subík ktorý je nevyrovnaný nie je nebezpečný ? Vždy je to o charaktery človeka bez ohľadu nato či je D alebo S .
  • 16. mája 2009 22:40:58 CEST
    já si snad nevzpomínám že bych v dětství "dostala" a jsem spokojená pokud se mohu cítit jako sub - a to ve vztahu D/s, ale 50ran mi také neuškodí, jednu za čas - tím chci říci že výchova v dětství ze mě sub neudělala, jsem vyrovnaná, spíše bych se zeptala jestli neexistuje riziko že Dom nevyrovnaný si léčí své komplexi - tam je nebezpečí
  • 27. marca 2009 18:20:04 CET
    Pricina je v genetickej vybave. Ak by si chcel vediet viac, tak sa ma len kludne opytaj.
  • 25. marca 2009 12:32:55 CET
    neviem kolko informacii z ucitelskeho prostredia mas, pripadne ci si si skusila niekedy tuto profesiu. Ale ak chces vyhodit vsetkých čo na to podla tvojho fundovaneho usudku nemaju , kde vezmes lepších učitelov, čo zvládnu (predpokladám možno aj Tvoje) nevychovane deti?
  • 25. marca 2009 12:29:39 CET
    je to skor o tom ci deti rodic sikanuje, alebo sa k nim chova spravodlivo a je im prikladom. Ak v extremnej situacii padne facka (teraz nehovorim o mláteni este s pomockami) tak nie som ochotny podporovat stihanie rodica...

    Deti su ludia ako my ostatní a nemozeme si ich idealizovat. Najdu sa medzi nimi empaticke osobnosti ale aj odporní jedinci ktorých charakter uz na v detstve nedava priestor na pracu s nimi.
  • 23. februára 2009 3:44:51 CET
    O výchově mohu soudit jen z vyprávění rodičů a prarodičů. A podle toho, co je mi známo, a dle každodenních zkušeností si myslím, že úroveň společnosti spíš stagnuje. Ano, děti jsou uvědomělejší, víc nezávislé, sečtělejší, ale otázka je, jestli se podle toho chovají.

    Nedávno jsem jel autobusem, stál jsem na plošině a za tyčí seděli dvě holky, odhadem 14 let. A ta jedna povídá, ty krávo, to jsme se zase včera ožrali. Skoro jsem netrefila domu. A druhá na to, to já včera nikde nebyla, ještě jsem střízlivěla z víkendu. Na pohled dvě normální žačky základní školy. Ale konverzace teda jejich věku hodná není. Jestli tohle je ukázka lepší mládeže, tak by mne zajímalo, co jste dělali vy. Neříkám, že jsou takové všechny děti, nicméně to co člověk kolikrát slyší a vidí je opravdu nechutné. A víte co je na tom nejlepší, jejich rodiče si kolikrát myslí, že jejich dětičky jsou andílci a nemají ani tušení o tom, co ve skutečnosti dělají.

    Já ani tak nehodnotil sečtělost a uvědomělost (v tomhle ohledu jsme na tom opravdu líp, přístup ke znalostem nebyl tak omezovaný, rozvoj internetu nám akorát hrál do ruky, jsme zkrátka děti informačního věku), jako spíš společenskou stránku věci. Možná je to skvělá věc, že tabu postupně mizí, možná ne. Nezažil jsem jaké to je žít v době, kdy sex je tabu. Ale položte si otázku sami, je lepší společnost, kde se o sexu nemluví, nebo společnost, kde každý den narážíte na fotky 15 letých holek ve spodním prádle, které jsou zmalované jak šlapky? Svoboda přístupu k informacím je zajisté správná a krásná cesta, ale musí být doprovázená odpovídajícím průvodcem. Kolik rodičů své děti ve skutečnosti vzdělává? Většina spíš jen žasne nad tím, co všechno vědí. Snaží se zjistit odkud to ví a jestli to správně chápou? Snaží se jim zajistit přístup k renomovaným a nezávadným zdrojům informací? Není to chyba těch dětí. Rozhodně mají lepší příležitosti než dříve. Ale rodiče podle mě občas svou funkci neplní tak jak by měli.

    Vemte si takové okrajové společenské skupiny. Dříve to byli hippies, dneska jich je nespočet. A neřadí se k nim lidé vyzrálí, nýbrž skoro se mi chce říct malé děti. Jedna věc je vědět, že něco takového je, druhá je být toho součástí. Součástí filosofie (no ani ne tak filosofie, jako spíš reálné praxe) těchto uskupení je dost často také vzájemná nesnášenlivost a snaha o naprostou uniformitu (i mi to tu máme ala ty nejsi správný submisiv...). Já myslel, že moderní společnost by měla být tolerantní. Zkrátka fakt, že děti mají lepší přístup k informacím, neznamená, že vytvoří lepší společnost.

    BTW, kdy jsme u toho dětství a začátku úchylek, narozdíl od spousty ostatních "úchylů" já si nikdy nemyslel, že jsem sám. Považoval jsem za samozřejmé, že se to líbí určitě všem, jen si to možná neuvědomují. To mi bylo asi 8 let. Během následující let jsem tuto teorii trošku přeformuloval, nicméně základní myšlenka zůstala stejná a později (15 let) jsem věřil, že dokážu každou slečnu nalákat na svazování (moje hlavní slabůstka). No přišla střední škola a v prváku jsem po 1. hodině občanské nauky (psychologie) navázal konverzaci se spolužačkou (měli jsme jen 2 holky a 35 kluků), dovedl jsem hovor na sexuální úchylky, řekl jí svou teorii no a příští týden jsem jí poprvé svázal (jejím šátkem) a poprvé jí dal na zadek (mým pravítkem). No nebyla to moje první zkušenost, ale rozhodně jí považuji za zajímavou :) A jak jsem na to přišel (na svou úchylku)? Nijak složitě, stačilo se dívat na nevinné seriály jako Jake a tlusťoch etc. Pohled na svázanou ženu mi byl příjemný. V souvislosti s jednou takovouhle scénou děda jednou řekl "sadomasochistka". No nechápal jsem význam, neptal jsem se, ale o pár let později (asi v 11) jsem si vzpomněl, hodil ho do vyhledávače a byl jsem doma. Ani tak nedošlo k fázi sebeidentifikace, jako spíš k rozšíření mých znalostí o to, co je bezpečné, jak postupovat, co nedělat. Ještě ten rok (ne že bych si to naplánoval, prostě byla příležitost, fakt, že jsem věděl, jak se to jmenuje, to moc neovlivnil a vázat jsem uměl z táborů) jsem poprvé svázal holku - přivázal jsem jí k jednomu zapadlému věšáku na prádlo (takový ten sídlištní typ, velké T). Nebyla v tom erotika, ale byl to příjemný pocit. No a pak se to už se mnou vezlo :)
  • 13. februára 2009 17:47:02 CET
    caute..trampling je cool
    ..tiez ma skor lakju zeny ktore stretnem na ulici alebo kolegyne ako nejaka profi domina..ale oslovit nejaku s poziadavkou nech po mne postupa v opatkoch.. nemozne pre vacsinu "neznej" populacie je to uchylka a nie vzruso
  • 13. februára 2009 11:45:49 CET
    nechcela som ta presvedcit, len som napisala svoj nazor. kazdopadne dakujem za zaujimavu konverzaciu :)
    • 5 posts
    13. februára 2009 10:39:50 CET
    Len dodam: Neexistuju zle deti. Existuju len zli rodicia/ucitelia. Ale mas pravdu, je zbytocne debatovat, ak si za svojim nazorom neochvejne stojis.
    • 5 posts
    13. februára 2009 9:27:06 CET
    Tvoje argumenty ma nepresvedcili, za svojim nazorom si stojim. Evidentne ma kazdy z nas nazor, ktory si vytvoril na zaklade vlastnych skusenosti. Asi nema zmysel rozoberat to dalej, kedze sa na tom nic nezmeni.
    • 5 posts
    12. februára 2009 22:55:17 CET
    vysvetlenie priciny uchylky:
    http://www.youtube.com/watch?v=X2gSF7MHRSc&feature=PlayList&p=0D27C9F28673A2F8&playnext=1&index=22
  • 12. februára 2009 22:36:09 CET
    Klobuk dole. Pred tvojou inteligenciou, nazorom, aj podanim :-)Sama by som to tak dobre nepovedala
  • 12. februára 2009 22:04:41 CET
    nemut vodu, na kazdej skole su ucitelia co im deti skacu po hlavach a ucitelia co ich tie iste deti na hodine respektuju. nie je to len v detoch ale predovsetkym v pedagogoch. je to urcite vyhrotenejsie ako ked sme my drali lavice, ale je to to iste. ked nato ten clovek nema, tak nech to nerobi. neznasam kompromisy v nicom, ani v beznom zivote, ani v laske, ani vo vztahoch. mam cierno-biele videnie...ale mi to absolutne vyhovuje. ked nieco nie je dobre, tak je to zle. ale je len na mne co povazujem za dobre a co za zle... ucitelkou som nikdy byt nechcela, lebo by som tie deticky musela pozabijat - a to nie je dobre - to sa nema. a ked sa niekto rozhodol byt ucitelom, tak nech to sakra robi dobre a nie len odflaknut 45 min.vyucka. skladam klobuk pred dobrymi ucitelmi, poznam ich vela a na ich hodinach sa decka nemlatia, neskriekaju a aj sa na nich nieco nalepi.