13. mája 2005 12:46:32 CEST
Pás cudnosti…
Magická slůvka, která nejednoho z nás naplňují zvláštním chvěním a pocitem zvědavosti… Jistě, někdo si v tuto chvíli představí třeba jen ten kus zašlého železa, který viděl kdesi na obrázku nebo v hradní mučírně, a nad jehož posláním není třeba dalekosáhleji uvažovat.
Cudnost… Krásná věc… Kdo by nechtěl mít zajištěnu věrnost své partnerky?
Partnerky?
Překvapivou informací jistě je, že pásy cudnosti pro ženy dnes tvoří pouze 10 % trhu. Zbývající výrazná většina a vlastně i část firem, zabývajících se jejich výrobou, je zaměřena výhradně na muže.
Otázka, proč tomu tak je, je nepochybně velmi složitá a odpověď také není zcela jednoznačná. Důvodů, proč si ženy přejí mít své protějšky takto „zajištěny“, je řada, stejně jako je řada důvodů, proč si toto přejí sami muži.
Zajímavé je, že první pásy cudnosti pro muže se objevily někdy po roce 1850, a to zejména proto, aby zabránily nežádoucí masturbaci, která byla tehdy považována za projev duševní choroby. V této souvislosti se dokonce objevily i první případy piercingu jako prostředku pro zabezpečení cudnosti.
Dnes se tomu sice zasmějeme, přesto však zabránění či řízení masturbace zůstává jedním z hlavních důvodů používání pásů cudnosti u mužů. Nejčastěji udávané pohnutky k používání této erotické hračky (jíž bezesporu v dnešní době pás cudnosti je) spadají do následujících pěti kategorií:
žena kontroluje a řídí sexuální aktivitu muže
ženu těší rozhodování, zdali udělí muži právo orgasmu
muž má neodbytnou touhu uspokojovat ženu jakýmkoliv způsobem bez pocitu očekávat svoje uspokojení
muž má potřebu být submisivní vůči ženě a být tu vždy pro její potřebu
pro muže je to obrovský fetiš
Z uvedeného je zřejmé, že pás cudnosti je velmi často součástí D/s vztahu a někdy dokonce partneři podepisují obdobu „otrocké“ smlouvy, jejíž předmětem jsou podmínky používání pásu cudnosti. Na druhé straně však je pás cudnosti předmětem obdivu osamělých mužů, kde je však více prostředkem masturbačních fantazií o podrobení a zotročení genitálií a odpírání orgasmu. Způsobů, jak zasahuje pás cudnosti do D/s vztahu, je mnoho, a je zde zcela na vůli ženy, zda a jak dopřeje svému partnerovi sexuální uspokojení.
Statistiky udávají, že většina nositelů pásu cudnosti je „pod zámkem“ bez vyvrcholení do 1 týdne, zhruba jedna čtvrtina do 1 měsíce, ale nezanedbatelný počet je i těch, kteří vydrží několik měsíců. Je zřejmé, že v těchto případech je nutno udržovat sexuální zdraví jiným způsobem, převážně tzv. milkingem, neboli masáží prostaty. Počet nositelů pásů cudnosti po celém světě asi nikdo neodhadne, ale velikost tohoto trhu lze zhruba dovodit z toho, jak dotyčné firmy i firmičky prosperují. Nás na tom může těšit, že do celosvětových statistik o nositelích pásu cudnosti se dostala i Česká republika.
Kolik je důvodů pro nošení pásu cudnosti, tolik je i jejich druhů. V zásadě se používají pásy cudnosti kožené, kovové a plastové. No a samozřejmě nesmíme zapomenout na již zmíněný piercing, který lze s úspěchem kombinovat s některými z pásů cudnosti. Je zřejmé, že kožené pásy cudnosti mohou být pouze dočasným prostředkem, neboť hygiena je velmi omezená a kůže po této stránce materiál dosti zranitelný. Na druhé straně mohou posloužit jako velmi dobrý a levnější prostředek pro D/s hrátky, ať už jde o kožené kalhoty či o kombinaci kůže a kovových kroužků. Otázka stoprocentního splnění základního účelu je tu však poněkud diskutabilní. Kov je jako materiál velmi definitivní a ve své podstatě asi nejlákavější. Je jasné, že dostat se do takového pásu bez toho správného klíče, nebo bez hrubého nářadí, je vyloučené. Není však příliš překvapivé, že jako materiál jasně vede plast, který zabírá více než 80% trhu. Důvody jsou jasné – velmi dobrá hygiena, lehkost, nenápadnost, pohodlí a v dnešní době tolik žádaná prostupnost detektory kovů. No a v této široké paletě jasně vede firma Doris a Franka Millera se svými výrobky CB-2000, CB-3000 a The Curve, které s překvapující jednoduchostí spojují všechny tyto přednosti.
Ptáte se, kdo je ten chytrák, co tu tak zasvěceně vykládá, a jakým právem… No, zkrátka, jsem jedním z těch, kteří mají tu čest pás cudnosti nosit, a tak mi v této souvislosti přijde vhodné, se se svými pocity podělit… Ne, zpátky… Přála si to Moje Paní a pro mne je povinností i velkým potěšením toto její přání vyplnit…
Přesto, že se pás cudnosti v našem D/s partnerském vztahu objevuje relativně krátce, stal se už jeho pevnou součástí a ani jeden z nás si život bez něj již nedokáže představit. Pravda, myšlenka na pás cudnosti se tu objevovala již od samého začátku, ale její zhmotňování si vybralo svůj čas. Mne myšlenka nošení pásu cudnosti lákala odjakživa (pánové, přiznejme si, že většinu z nás) a vždy mi připadal jako téměř nezbytný atribut D/s vztahu. O to větší byla moje radost, když jsem se dozvěděl, že i Moje Paní od samého začátku plánovala vybavit svého subíka touto potřebnou „oděvní“ součástkou. Samozřejmě se moje první myšlenky upínaly k oněm naprosto definitivním a neprostupným kovovým pásům a nad obrázky takové klasiky jako Neosteel, Access Denied či Carrara jsem strávil spoustu času. Plastové hračičky byly kdesi v pozadí a byly prostě brány jako „hračičky.“
Po určitém období „klidu“ však jsme takřka ve stejnou dobu se Svou Paní dospěli k naprosto definitivnímu a nezvratnému rozhodnutí – objednat CB-3000. Jeho nezpochybnitelné přednosti prostě zcela jednoznačně převládly nad pocitem nemilosrdného uvěznění v chladném kovu. Nepochybuji, že pro někoho je právě tento pocit pocitem rozhodujícím, nakonec, desetina trhu je toho důkazem. Pro nás však byla podstatná hygiena a lehkost, a tím i možnost bezproblémového dlouhodobějšího nošení. Dnes oba víme, že to rozhodnutí bylo správné. Jistě, není problém do plastového pásu cudnosti násilně vniknout. Rozbít, vytáhnout a…
Právě ale plastový pás cudnosti má jednu na první pohled nenápadnou výhodu. Není tu jen plast a kovový zámek, je tu i zámek druhý – v hlavě. Jakkoli se vtírají chlípné myšlenky, mozek prostě nedovolí, se o něco takového pokusit. Vždyť to by znamenalo jediné – zničení pásu cudnosti, a co více, zničení toho krásného, co je kolem něj a kolem nás vybudováno.
A pak přišel ten velký den… DHL přiváží krabici, která vypadá, že by se tam vešlo deset pásů cudnosti. Vevnitř malá stříbrná krabička se stříbrnou mašličkou. Nemám odvahu nakouknout dovnitř, a tak jen urychleně informuji Svou Paní. Těch pár hodin, než jsme se k němu dostali společně, bylo nekonečných…
Vevnitř krásně průhledný polykarbonát – klícka, pět kroužků, distanční vložky, kovový zámek, plastové zámky až zas půjdu na soud… A navíc, Points of Intrigue, specialitka navíc, půlkroužky s různě dlouhými hroty, které se dokáží důkladně připomenout… Jsme šikovní, a tak návod psaný v anglickém stylu nepotřebujeme. Netrvá to dlouho a pás cudnosti je tam, kam patří. Nemohu si odpustit klasikovo „a tak je to správne a tak to má byť “. Samozřejmě, vše je potřeba ještě řádně vyzkoušet a zejména najít správnou kombinaci kroužků, distančních vložek – a – Points of Intrigue…
Toto období je radno nepodcenit, vždyť jeden neví, na jak je to dlouho, a kůžička v genitální oblasti je opravdu jemňounká. A tak zkouším a zkouším, zamykám a odmykám… Konečně se zdá, že ta správná kombinace je na světě. Vyplatilo se to. Kroužek nejtěsnější, s kterým je nošení ještě relativně pohodlné. Když zvolíte větší, bude to sice příjemnější, ale nebude to pás cudnosti. Jednu distanční vložku a nejtupější hroty… Jejich funkce je nyní zcela nabíledni. Ať tahám jak tahám, ať mažu či nemažu, ven ho nevytáhnu…
Zbývá jediná, zato však podstatná věc. Klíče. Jeden má Paní, to je jasné… Ale co ten druhý? „Náhoda je sviňa“, říká se, a tak je jasné, že i já musím mít klíč. Ale jak ho zabezpečit? Úvahy typu kódový zámek, trezorek apod. rázně překonává Moje Paní, když říká: Jsi hafík, tak budeš mít kostičku. A už je tady. Klíč zcela schovaný ve zlatavé kostičce z dvousložkového tmelu, vyrobené spřáteleným úchylem. Vždy při ruce, přesto tak nedobytný…
A pak už jen tiché, o to však definitivnější cvaknutí zámku…
Začíná něco úplně nového…
Paní je odpovědná, hafík většinou hodný a poslušný. A když není, pořád je tu rákoska. Není nutno hned zkoušet všechny aspekty nového Zařízeníčka… A tak si na nějaké fyzické strádání opravdu nemohu stěžovat. Přesto však hlavním důvodem není jen samo nošení pásu cudnosti. Řekněme lapidárně, kvalita je nadřazena kvantitě… Zvykám si spíš na praktické stránky života s pásem cudnosti. Jak provádět hygienu, jaké prádlo používat, aby byl co nejpohodlnější, jak pečovat o „postižené“ části těla. A… Jak přežít v noci, či spíše k ránu… Postupně se mi daří vše a dnes nemohu říci, že by některé z omezení, jež pás cudnosti přináší, nějak výrazně omezovalo můj běžný život.
Náhle však přichází pohroma… Paní má tolik práce, že ji nevidím delší dobu. Samozřejmě jsem „pod zámkem“. Co s tím??? Paradoxně, či snad možná právě proto, v tuto chvíli začínají pocity duševní výrazně převládat nad pocity fyziologickými. Nejsem žádný bejk, nemusím to mít každý den, vydržím bez toho… Ale teď nastupuje něco úplně jiného. Myslím na Svou Paní v jednom kuse, jsem nervózní, rozechvělý... Přesto v tuto chvíli vůbec nemyslím na svoje uspokojení. Jde jen o to, dostat od Paní aspoň mail, SMSku, vidět ji na chvíli, jít na kafe, prostě mít ji chvíli pro sebe…
Právě díky tomuto jsem si uvědomil, jak moc je pravda to, co se často říká, a co já jsem vždycky bral s lehkým úšklebkem. Pás cudnosti zcela jednoznačně nadřazuje touhu po uspokojení Mé Paní nad touhu po uspokojení mém. Kupte manželovi pás cudnosti a uvidíte, jak se stane lepším, odpovědnějším, svědomitějším, když nebude myslet jen na to jedno… Prostě je to tak, a když nemáte pás cudnosti pouze jako erotickou hračku… Kdo nevěří, ať tam běží… Zaplašeny jsou myšlenky, jak vzrušující je kovový pás cudnosti. Nevím, jak tohle cítí Moje Paní, ale pohled na „nejdůležitější orgán“, který je tak viditelný, tak dostupný, a přesto tak daleko, vyvolává skutečné smíšené pocity. Vidím co dělá, co pociťuje, jak se dere ven, tak rád bych jej aspoň pohladil, ale jsou tu ty tři milimetry tvrdého plastu…
Velmi silným aspektem nošení pásu cudnosti je pro mne i vědomí, že je to symbol. Symbol mé cudnosti, mé podřízenosti, mé oddanosti, symbol Mé Paní, její neustálá připomínka. Připomínka, že jsem jejím majetkem… Stal se mojí částí, často si jej už ani neuvědomuji (jen ta rána…), dny strávené bez něj jsou nějaké prázdnější. Nemohu se dočkat, až zámek zase zaklapne… Začínají se čím dál tím více vkrádat myšlenky na dlouhodobější nošení… Ne deset dnů, jako dosud, ale tři týdny, měsíc… Touha pokoušet hranice, touha prohloubit svoji submisivitu, touha naprosté oddanosti… Vzrušení z toho, že jen Paní rozhodne, zda a kdy…
V tuto chvíli by se moje vyprávění mohlo skončit… Jeho pokračování je totiž jen ve hvězdách a v mysli Mé Paní… Jen Ona ví, co bude dál… Přesto však pro ty z vás, kteří jsou již na pokraji rozhodnutí, považuji za užitečné připojit pár praktických rad, které se mi osvědčují.
Tak tedy na začátek, správně jste postřehli, že můj „rekord“ je zatím 10 dnů… Nejen bez vyvrcholení, ale i bez sundání. Jde to, a jde to vcelku bez problémů. Tolik snad pro uklidnění. Jak už jsem říkal, je podstatné sáhnout po nejtěsnějším kroužku, který nezpůsobuje zdravotní problémy jako skřípnutí, odření apod. Dále po vhodné kombinaci distančních vložek, která vám poskytne alespoň trochu prostoru navíc… No a určitě se vyplatí připlatit si za Points of Intrigue, pak máte absolutní jistotu…
Moc se mi neosvědčilo doporučované mazání penisu olejíčkem. Do klícky ho vždycky nějak dostanete a když není zevnitř mastná, zůstane déle relativně čistá. A kdo by s tím dostáváním měl problémy, osvědčila se mi obrácená strana kávové lžičky, kterou prostrčíte větracími otvory a opatrně dostanete náklad na žádané místo.
Co naopak vřele doporučuji, je každodenní mazání (nejlépe na noc) míst kolem kořene penisu, krytých kroužkem. Kroužek se lépe pohybuje, neškrábe a můžete zvolit o číslo menší. Oceníte to zvláště k ránu… A pokud dojde k nějakému odření, ne vždy musíte sundat, stačí namazat. Na tohle je geniální modrý zázrak jménem Dermazulen. Totéž platí i o kůžičce na penisu. Není nutno ani klícku sundávat, ale otvorem prostě prostrčit vatový tamponek s mastičkou a postižené místo ošetřit.
Hygiena je samozřejmě nutná každodenní. Močení je překvapivě jednoduché a dost možná je lepší opatrně použít pisoár než doporučovaný klozet. Nejlepší je, když můžete hned po použití provést i základní očistu. Hádejte, kde je to nejlepší? Velmi se mi osvědčuje roztok nevysušujícího mýdla či sprchového gelu v hrnku a v tom prostě klícku i s obsahem vymáchat. Vrcholem pak je co nejdůkladnější vyčištění klícky zevnitř sprchou nebo lépe sprchovou tryskou. Pokud se na klícce zevnitř usazují viditelné nečistoty, dá se udělat z vlasové sponky vatový tampon, kterým díky zakřivení sponky a otvorům v klícce dosáhnete dost daleko.
Samozřejmostí je holení v oblasti genitálií. Nejlepší jsou holítka typu Gillette, kterými se dá oholit dost velká část. Vnitřek samozřejmě musí počkat na „vyproštění“.
Co se týče oblečení, dá se použít víceméně všechno. Nejvhodnější prádlo je kvůli čistotě bavlněné, elastické kolem stehen, aby dobře drželo klícku v centrální poloze. Kalhoty jsou pro pocit pohodlí lepší volnější, i když je Zařízeníčko až neuvěřitelně nenápadné i v riflích či kožeňácích…
