3. októbra 2007 22:04:05 CEST
Upřímně řečeno, nevím, jak se může i dominantní ženě zamlouvat sociálně submisivní, nesmělý a zakřiknutý jedinec. Takový člověk může být dobrou hračkou, štěnětem, otrokem apod., ale může jej dotyčná respektovat jako svého partnera? Může v něm vidět svoji oporu, ochránce, otce své rodiny? Opravdu o tom silně pochybuji. Já jsem eroticky submisivní a víceméně vím, že v české rodině je matriarchát a vcelku nic proti tomu nenamítám, ale v oblasti sociální a pracovní si jdu tvrdě za svým cílem. Zažívám úspěchy i neúspěchy, beru to jako nemilosrdný boj. Vůči své Paní mám asi takový vztah: ona je moje bohyně, ale já jsem hned po ní. Absolutně bych nevydejchal, kdyby mezi ní a mnou byl v hierarchickém smyslu ještě někdo jiný, zejména bych nevydejchal žádného muže.