23. februára 2007 7:55:14 CET
Souhlasím s Liinou, nelze vztahovat pravděpodobně na všechny lidi, protože každá osobnost se projevuje jinak. Sám mám problém se v životě vyrovnat se svým "BDSM postižením", ale za prokletí to rozhodně nepovažuju. Naopak se snažím svoji diagnostikovanou masochistickou submisivitu začlenit do svého života, tak abych měl uspořádaný život, tedy čas na práci, na svou muziku, na odpočinek, na přátele, na blízkou rodinu a přitom mohl ještě rozvíjet svůj intimní SM svět. Jde to možná pomalu, ale jde to. Pokud bych to klasifikoval jako prokletí, pak by to nešlo, protože by nastoupily deprese a nesmyslné výčitky. Je možné, že to každý vnímá jinak, ale mne svět BDSM fascinuje, líbí se mi i moje bottom role, protože to je i v mé povaze, raději rány přijímám než rozdávám. Pokud jsem s někým z SM světa hovořil, pak to jistě nikdo nevnímal jako prokletí. Ale faktem je, že to byli lidé, kteří si svoji BDSM pozitivitu zcela uvědomovali.