Forums » Nekategorizováno

Dámy posadte sa na mna

  • 18. novembra 2006 20:37:58 CET
    ahojte. V poslednom case som sa velmi vela natrapil presne kvoli tomu aku temu som zalozil. Mam 23 rokov a cely zivot som si uvedomoval, ze sa mi prehnane paci pozicia, v ktorej lezim na chrbte a slecna mi celou vahou obkrocmo sedi na bruchu a nohami mi drzi zakliesnene ruky. Vychutnavat si pocit bezbrannosti a zaroven citit tlak jej vahy a postupne prichadzjucu bolest. Vzdy som to bral ako samozrejmost, a aj ked nie som hlupy az pred rokom aj pol som si uvedomil ze som v podstate uchylak. Na cloveka co ma miliony kamaratov, vela zaujemkyn, nie zrovna nizke iq a coskoro ukoncenu vysoku skolu by to jeho okolie isto nepovedalo. Som netvor az do takej miery, ze ma doslova vzrusi len to. Nahe zenske telo tak z 10% proti tomuto. Zial som s tym nikdy nemal problem a az posledny rok mi hronze vadi, s cim bojujem a zacinam mat pocit, ze tuto vojnu vyhrat nemozem. Je to vrodena vada. V zivote spoznavam velmi vela sikovnych, krasnych dievcat - ktore by aj mali zaujem o vaznejsi vztah. A ja vzdy odmietam, pretoze nie som schopny kazit niekomu tak super zivot. Zavidim kazdemu doslova normalnemu chlapovi na ulici, ktory vedie plnohodnotny sexualny zivot a uvedomujem si, ze buducnost asi prezijem ako samotar. Lebo tejto uchylky sa nikdy nezbavim. :-(.. Za posledny rok som nad samovrazou premyslal asi 1000 krat. preco nie som normlany ako kamarati, okoloiduci, alebo hocjaky smetiar co skonci v praci a ide za rodinou :-(
  • 23. novembra 2006 16:03:15 CET
    Preview:
    http://img164.imagevenue.com/loc309/th_86120_Missvsmotherpreview_123_309lo.jpg

    Link:
    http://anonym.to/?http://rapidshare.com/files/4051854/MissVsmother.wmv
  • 22. novembra 2006 12:33:02 CET
    to Liina

    Když používám slovo normální, je to samozřejmě jen pro zjednodušení, zrovnatak zjednodušeně používám slovo úchylka (úchylka = odchylka od normálu - tj. od většiny). Ale přestaňme už s tím slovíčkařením !

    to Irmaa

    zaujal mě Tvůj příspěvek. Osobně se domnívám, že většina žen které dnes žijí se svými partnery v s/d vztahu, byla do tajů s/d víceméně zasvěcna svými sub. partnery, stejně jako tomu bylo v Tvém případě, tzn., že mnoho žen před tím o těchto věcech snad ani neuvažovalo a až časem v sobě tyto ženy objevily skrytou dominanci.
    Proto se domnívám, že je pro sub. muže větší šance natrefit na vhodný protějšek v běžném životě než prostřednictvím seznamování na internetu, neboť počet žen, které by se chtěly takto v rámci bdsm světa seznamovat je několikanásobně menší než počet seznámení chtivých subíků.
    "Trh" je tu značně deformovaný a poptávka se příliš nestkává s nabídkou. Řekněme že v tomto směru zde funguje takový zvláštní socialismus
    Naopak je tomu v případě seznamování bdsm orientovaných v rámci homosex. komunity. Tam se na netu střetává poptávka s nabídkou naprosto kapitalisticky dle pravidel volného trhu.
    Dalo by se říci, že trh je zde velmi živý a každý si na něm sežene, co potřebuje, přímo úměrně tomu, co sám za to nabízí.
    Domívám se, že příčina tohoto jevu vězí především v tom, že ženy sexualitu zpravidla vnímají jinak než muži, tzn. že její realizaci nechtějí zajistit skrze uvedený druh tržního mechanismu.
    Berte výše uvedené připodobnění trochu s nadsázkou, a nechytejte mě prosím za každé slovíčko. Díky
  • 22. novembra 2006 11:13:38 CET
    Já souhalsím s tím, že tvrdé BDSM praktiky jsou méně zastoupenou podmnožinou v sexuálních praktikách celkové populace. Tedy pokud budeme slovo "normální" vnímat ve smylu "nejčetnější", potom lze BDSM praktiky označit za "nenormální" ve smyslu četnosti výskytu. Ovšem pokud pojem "normální" budeme zkoumat ve smyslu "přirozené", nebo "člověku vlastní" domnívám se, že četnost výskytu nebude jediným kritériem.
    Prostě - to, co je "normální" je subjektivní a obávám se, že to skutečně neposoudíme:)
    Ale souhlasím i s tím, že pokud není schopen dosáhnout vrzušení jiným způsobem, než výhradně pomocí BDSM praktik, nebo je jeho vzrušení váno pouze na konkrétní fetich, něco není v pořádku... Ovšem toto se rozhodně nebude týkat významné části lidí BDSM pozitivních.
  • 21. novembra 2006 21:48:46 CET
    Co je normalne a co nenormalne - o tom by sa dalo diskutovat, to by tu musel ale zabludit aj niekto z "vacsinoveho" sveta, aby to malo vacsiu vahu. V tejto teme ide ale skor o to, aby clovek prijal sam seba, takeho aky je. Kazdemu sa paci nieco ine, ved len vo fore tu na domine je tolko tem s roznymi nadpismi, roznymi "zalubami". Zaklad je prijat to a naucit sa s tym zit.. Pokial to neohrozuje (pedofilia..), tak je to uplne v poriadku... Moj priatel chcel x-krat spachat samovrazdu, kym ma spoznal.. Mal predtym niekolko vztahov-sice s dominantnymi zenami, ktore ale svoju dominaniu odmietali "vyuzivat" a potom stretol mna. Bola to nahoda, nikdy predtym som si nemyslela, ze budem raz niekoho zvazovat a prechadzat sa po dome vo vysokych kozenych topankach.. Vselico zivot prinesie a to som si myslela, ze som "normalna", kym vo mne neprebudil aj tu moju skrytu cast povahy Staci trpezlivost a urcite si kazdy moze najst zivotneho partnera. Hlavne sa s tym treba zmierit a zit...
  • 21. novembra 2006 20:08:31 CET
    Na to co dělají lidé v posteli a jaké jsou jejich sex. fantazie existuje na celém světě řada seriózních a rozsáhlých statistik a výzkumů (k tomuto tématu viz. např fórum, které jsem založil tuším pro názory dom. žen). Slovo vanilkový sex kladu do protikladu k tvrdšímu klasickému bdsm, jedná se tedy dle mého názoru o jakoukoliv formu sexu (ne bdsm praktik) mezi dospělými lidmi (např. i tzv. "tvrdý sex", orál apod.) Nikdy jsem nenapsal, že by i běžný sex nebyl provázen lehčími bdsm prvky. Ba naopak a celkem často tomu tak je (škrábání, poutání, plácání, submise, dominance apod., ) dle statistik až ve 40%, potud je to v normě. Jde mi o méně obvyklé praktiky jako ponyplay, facesitting, humanurniture, spanking, mučení apod. Ty praktikuje nebo o nich sní rozhodně méně než 10 nebo spíš 5% populace - na to bych dal krk. V případě žen se jedná spíše o promile.
    Podívej se na mé odkazy na příslušných fórech. Věř mi, že jsem toho o těchto záležitostech nastudoval celkem dost

    Jinak současně samozřejmě také nevylučuji, že dva stejní lidé mohou spolu praktikovat jak sadomaso,tak ten nejvanilkovější sex.

    Zde jsem psal hlavně o těch, kteří tvrdí, že je nedokáže vzrušit nic jiného než jejich bdsm fetiš.
  • 21. novembra 2006 19:03:47 CET
    Myslím, že příliš vycházíš z představ, jak se věci mají, a ono to může být úplně jinak :-) Jak víš, co dělá v ložnici 90% lidí? Myslíš, že dělají jen to, co nazýváš normálním? A tak, jak ti "normální" lidi můžou mít v sexu prvky BDSM, tak BDSM pozitivní lidičkové zcela zákonitě mají i ty "normální" vanilkové prvky. A mnohdy jich je docela dost. Ono totiž konat a cítit pořád v duchu BDSM snad ani nejde ... Nehledě na to, že nechápu, proč takové techniky jako orál nebo anál kladeš mezi vanilkové. V BDSM jich určitě nebude méně :-) Naopak, myslím si, že řada lidí je považuje za vyhraněně BDSM.
  • 21. novembra 2006 17:45:54 CET
    Jinak si nemyslím, že je to zas až tak proměnou historickou a kulturní veličinou, jak by se mohlo zdát. Takové věci, jichž je plný net - tedy vše co souvisí s nenásilnou hrou dvou nebo více nahých nebo eroticky polooblečených těl (včetně specialit jako orál, anál, bukakke apod.), byly vždycky v populaci několikanásobně více zastoupené, než provádění tvrdých bdsm praktik. Nepochybuji o tom, že se toto nijak výrazně nezmění, dokud bude lidstvo existovat.
  • 21. novembra 2006 17:31:48 CET
    Samozřejmě, že normalitu je třeba v tomto případě posuzovat podle toho, co je většinové, osvědčené a tradiční, tedy např. v normě toho, co v ložnicích provádí cca 90 procent populace. Když tedy používám slovo normální tak to v tom smyslu, jak se normálně používá. Myslím, že všichni moc dobře tušíme, co je to normální sex a nemá smysl to tu dál rozebírat...
  • 21. novembra 2006 17:17:13 CET
    Ono je otázkou - CO je normální? Je normální normálním jen proto, že je to většinové? Norma a morálka... veličiny proměnné v čase a prostoru..:)
  • 21. novembra 2006 16:49:07 CET
    Tak nenormální Liino přeci jen jsme, ne?

    Mám podobný fetiš jako uchadzac, snad jen s tou výhodou , že žena mi "nemusí" sedět pouze na břichu, ale defacto kdekoliv po těle (a co teprv, když to spojí s jízdou! ) takže mám možná i větší výběr než uchadzac

    Z vlastní zkušenosti bych řekl, že většina žen sedí na mužích obkročmo ráda.
    Najít partnerku na podobné straddling hrátky, spojené třebas i s tím, že ti žena při tom navíc sváže ruce za hlavou nebo mírně poškrábe hruď, není vcelku těžké.
    Snad žádná žena by neměla problém s tím, tyto hrátky zahrnout do předehry.

    Problém teprve nastane, pokud tě už nedokáže vzrušit nic jiného. Z toho by taková žena neměla vůbec radost a pokud by byla tvojí partnerkou, tak asi ne na dlouho.

    Mě osobně daleko více vzrušují mé fetiše než běžný pohlavní styk. Mám pocit, že čím jsem starší, tím více tyto fetiš fixace redukují mojí sexualitu na pouhou "úchylitu". Domnívám se, že je to však spíše jen pocit.
    Možná jsem mladý a naivní, ale stejně si myslím, že i člověk - úchyl může celý život rozvíjet svojí sexualitu a rozšiřovat spektrum toho, co ho vzrušuje. Chce to jen trénink a trochu disciplíny. Mám na mysli aplikaci tantry a podobných cvičení.
    Přestože máme naše specifické fetiše -úchylky, které nás odlišují od lidí s běžnou sexualitou (a vlastně nás úchyláky odlišují i navzájem), přesto pře ze všechno v každém z nás dřímají pramínky "přirozené sexuality", které toho s našimi bdsm úchylkami a fixacemi nemají mnoho společného. Jde jen o to, jak tyto společné pramínky "přirozené sexuality" v každém z nás rozvibrovat.

    Vzhledem k tomu, jak je těžké najít partnerku na ukojení našich úchylných představ, domnívám se, že rozdmýchání těchto pramínků nám nabízí určité řešení, jak fungovat v rámci - v našem případě defacto nejpravděpodobnějšího možného vztahu - a to tedy vztahu vanilkového (max. tak s mírnou příchutí bdsm)

    Nebo snad chce někdo tvrdit, že sub. mužů není daleko více než dom. žen? Chce snad někdo tvrdit, že se na všechny sub. muže může dostat? Vždyť to by bylo popření elementární matematiky typu 1 krát 1 = 1 krát 10.

    Chce to jen klid, trpělivou partnerku a vzájemnou přirozenou tělesnou přitažlivost a schopnost se v rámci určitých erotických hrátek od těchto našich fetiš fixací disciplinovaně odpoutat a soustředit se jen na to, co je sexualitě všech lidí společné - na příjemný prožitek ze souhry "jednoho dvou těla".

    Pokud toto dokážeme, naše sexualita pak může fungovat dvoukolejně - tj. v rámci láskyplného vztahu a sexu - vanilka, v rámci onanie a skryté fantazie, příp. občasného odskočení si do SM salonu nebo na zdejší stránky domina.sk - bdsm. Obdobně dvoukolejně funguje např. bisexualita.

    Další z možných cest, je prostě zkoušet to jen po jedné nám nejbližší koleji - bdsm fixace - pořád dokola s vírou, že jednou snad opravdu najdeme nám odpovídající protějšek a do vanilkových vztahů se prostě vůbec pouštět nebudeme.

    Tato jednokolejná cesta je však často velmi, velmi náročná a vždy tu existuje nebezpečí, že skončí samotou.

    Tato cesta je dle mého názoru, buď pro ty, kteří již svou "paní" našli nebo pro opravdové fajnšmekry, pro něž bdsm představuje styl života, anebo naposled pro ty, kterým stejně nic jiného defacto nezbývá, neboť jejich bdsm fixace zcela pohltila celou jejich sexualitu, takže v ní není naprosto žádné místo, které by jim umožňovalo fungovat ve vanilkovém vztahu. Otázkou však je, zda tato třetí skupina nutně jednokolejných vůbec existuje, o tom by se dalo dále polemizovatat...

    Každý z nás je jiný, proto by měl zkoušet, co nejvíce možností, jak plnohodnotně s tímto bdsm zaměřením žít, zjistit kde jsoun ty hranice, kde nás bdsm již neobohcuje, ale naopak nám už jen bere a podle toho se snažit pozitivně zařídit...
  • 21. novembra 2006 16:07:48 CET
    Od raného dětství mě vzrušovaly představy, jak mě ženy ponižují, trestají a mučí, jak jim kladu odpor a jak nakonec uznávám nevyhnutelné a pokorně se jim poddávám. Řekl bych, že tvoje fantazie, jak ji popisuješ, je proti těm mým fantaziím ještě velmi mírná :-) Také jsem si neměl o tom s kým povídat a mé první nesmělé pokusy, abych si našel Paní, skončily nezdarem, neboť většinou dívkám připadalo, že se ponižuji, když jim líbám ruce apod. Neuměl jsem o tom nijak moc dobře komunikovat, nebyl net a otevřenost týkající se těchto věcí byla nulová. Sice již jako dítě jsem si našel vše, co se dalo najít o pojmu "masochismus" v tehdejší psychologické a sexuologické literatuře, ale bylo toho opravdu velmi poskrovnu.

    Ale nikdy jsem, přes veškeré problémy, neztrácel sebevědomí, nikdy jsem nepřestal doufat, že si jednou najdu partnerku, s níž si budeme navzájem vyhovovat a své založení jsem nebral jako zátěž, nýbrž jako dar. Přinášelo mi velkou rozkoš i jen při autoerotických aktivitách.

    Když jsem objevil net a bdsm komunitu, pociťoval jsem velké nadšení. Nadšení z objevení jak internetu jako takového, tak i z objevení bdsm-komunity a tato dvě nadšení zapůsobila synergicky, spojila se a vedla ke vzniku jednak mých stránek, jednak k mé účasti v různých diskusních fórech ;-))

    Moje zaměření mi přineslo i další pozitiva: díky tomu, že většina textů z oblasti bdsm je v angličtině, jsem vypiloval svoji angličtinu, jíž jsem se dlouhou dobu i živil. Naučil jsem se velmi dobře práci s internetem, včetně vývoje internetovských aplikací v php. A díky svému zájmu o otázky mocenské dynamiky jsem pronikl hluboko do pochopení těchto mechanismů.

    A last but not least, jsem na netu postupně našel i dva D/s vztahy, oba velmi kvalitní a potkal i celou řadu virtuálních i reálných kamarádů a zažil hodně příjemného (pravda, i dost ne až tak příjemného) vzrušení. A nikdy jsem své zaměření nepřestal vnímat jako zcela normální a přirozené.

    Takže, milý Uchádzači, nemáš důvod přemýšlet o sebevraždě. Jsi zcela a absolutně normální. Jediný tvůj problém nyní je, aby sis našel odpovídající partnerku, což by neměl být až takový problém. Díky netu a větší otevřenosti čím dál tím víc žen zjišťuje, že se jim dominantní orientace líbí. Přeji ti hodně štěstí
  • 21. novembra 2006 8:11:00 CET
    Tak to ne... my se rozhodně nepovažujeme na nenormální... A pokud si říkáme úchylové, říkame to s laskavým humorem a nahledem. Věř tomu, že rozhodně bychom se ostře ohradili, kdyby nás tak nazval někdo s úmyslem urazit, či odsoudit... Protože my opravdu JSME zcela a naprosto normální. Erotické fantazie JSOU normální a to co spolu dělají dospělí lidé na základě vlatního rozhodnutí a s vzájemným souhlasem při zachování zásad SSC je také zcela normální.
    Naše představy mají sice erotický podtext, ale nevedou vždy k sexu. Otázkou vůbec je, co všechno je sex - rozhodně ne jen soulož. Sex můžeš mít aniž by ses partnera byť jen dotkl... :) A tvoje touha snad erotický podtext nemá?
  • 21. novembra 2006 1:34:24 CET
    viete,ale vy sa pokladate tu za nenormalnych ci sem tam aj uchylakov,ale vase chute vzdy vedu k sexu. ale ja ked vidim nejaku peknu babu predstavujem si,ako si na mna sadne. kde v mozgu je toto zakorenene? nech to vylupnem
  • 20. novembra 2006 20:36:03 CET
    Kdysi kdosi řekl, že není nic na světě, aby si člověk nemohl najít stejně zaměřeného partnera ... Znám i slyšel jsem o hodně lidech (i mimo BDSM), kteří taky měli výčitky, kdovíjak jsou divní nebo nenormální ... Než přišel Internet a oni zjistili, že takových jsou stovky ... tisíce ... i více ... A tahle opravdu není nic neobvyklého :-))
  • 20. novembra 2006 8:26:17 CET
    Ještě bych snad měla dodat, že obdobím, kdy jsem se vlastní orientací trápila a myslela si, že jsem odsouzena prožít život bez partnera, jsem si prošla také. Tak nějak... přibližně před 25 lety:)
  • 19. novembra 2006 23:58:17 CET
    ahojte. chcem sa vam velmi podakovat, ze ste ten moj dlhy prispevok precitali. a dokonca ze ste si nasli cast aj na odpoved. Vase odpovede cloveku daju dobry pocit na dusi a moc si to vazim. Obdivujem s akou neuveritelnou rychlostou ste zareagovali a podporili ma. este raz dakujem
  • 19. novembra 2006 20:26:44 CET
    Mám na to stejný názor jako Liina.
    Co mi nejvíc vyrazilo dech je,že řešíš stejný problém jako já před 4 lety a to mi taky bylo 23.Já jsem to o sobě zjistil v pubertě a kromě toho co vzrušuje tebe mě nejvíc lákalo,aby mě ženy svazovali a ponižovali.Bohužel nikdy jsem to žádné přítelkyni neřekl a téměř všechny mé vztahy končili stejně tak rychle jako začali.Začal jsem být totálně zoufalý.Vážně sem přemýšlel nad sebevraždou.V momentě kdy jsem byl posílen alkoholem a rozhodnut,že pokud si nějakou hned nenajdu,tak si něco udělám jsem potkal svou nynější paní a v současné době i manželku.Byl jsem do ní od začátku zamilovaný,tak jsem se bál,že když jí řeknu co se mi líbí,že mě uteče.byl sem postaven před rozhodnutí buď jí to řeknu a uteče,nebo neřeknu a uteče stejně,protože nějaká misionářská poloha mě prostě nevzruší.Prostě sem zariskoval a začli jsme tak,že mě svázala ruky šátkem a nohy jejím opaskem a hupla na mě .Moc ji to vzrušovalo a mě ještě víc.Od té doby jsem nejšťastnější člověk.K sexuologovi ani nechoď.Ten ti řekne,že je to normální(taky jsem se chtěl léčit).Rozhodně si o sobě nemysli,že si úchylák,protože je to sen většiny chlapů.Jde jen o vyhraněný styl sexu.Úchyláci jsou zoofilové a pedofilové a podobně.Tohle je normální.Prostě to partnerce řekni a je to.
    Tím jsem chtěl říct,že to nesmíš dusit v sobě a nenechat se odradit prvním nezdarem.Podobné tužby má každá žena.Z mých bývalých nebyla žádná které když jsem řekl,že mě vzrušuje,když na mě sedí a kroutí mě bradavkama by mi to neudělala.Kolikrát si to tak užili,až sem měl strach .
    neboj se o tom mluvit je to normální...dokonce to ženským radí v babských časopisech .
  • 19. novembra 2006 15:10:11 CET
    Jo? Tak ty závidíš kamarádům, kolemjdoucím i popelářům?:) A jsi si naprosto jistý, že máš co? Nebo spíš takhle - jak víš, že ti, kterým tak závidíš neřeší podobný problém jako ty? Alespoň značná část z nich... Erotické představy má každý člověk. Erotické představy, o kterých si jejich "majitel" myslí, že jsou nestandartní bude IMHO značná část. Někteří jim nevěnují žádnou zvláštní pozornost, proto že tyto představy nejsou pro ně zas až tak nutkavé. Někteří se svými představami zabývají, ale nemají sebemenší chuť je realizovat a kompenzují je třeba jen čtení erotické literatury na dané téma a podobně. No a zbývají ti, kteří by je v reálu prožít chtěli. Tito je buď prožívají, nebo hledají partnera, se kterým by je prožít mohli, nebo se trápí, protože nedokážou vyrovnat se svou "jinakostí", aniž by si uvědomovali, že zas až tak moc "jiní" nejsou. Ty máš dvě možnosti - přijmout sám sebe a pustit se doh ledání partnerky, která by tvou zálibu akceptovala a třeba i podporovala, nebo se prostě trap... Pokud máš myšlenky na sebevraždu, doporučovala bych návštěvu psychologa, případně sexuologa. Ale řekla bych, že i oni ti řeknou, že nemáš proč se trápit:)
  • 19. novembra 2006 12:23:14 CET
    nie si sám, aj keď nie v tom istom, je to bremeno ktoré si každý nosí sám, do istej miery to človeka "posilní" možno obrní pre každodenný život ale niekedy toho je už dosť - možno nemám až toľko čo povedať ale uvedomujem si, že ma v živote ešte mnoho čaká, čo by mi ani vo sne nenapadlo - tak sa snažím si to aspoň vychutnať - aj keď čas nezastavíš, niekedy ta spravna cesta príde sama a nemusí byť len jedna - kto hľadá nájde a občas sa možno stane, že bude sám nájdený - stačí to vycitiť - ja som bol tiež najdený a je to fajn pocit mnoho som tým získal, či v dobrom tak aj zlom, toho dobrého snáď viac ale chvíľu to potrvá kým dobré zážitky prekryjú aj tie najhnusnejšie pocity, krivdy a traumy - snáď už z toho rozbehnutého vlaku nevypadnem aj keď z idealizmu som sa vyliečil - teda čiastočne