Forums » Nekategorizováno

Myslíte že sa tu dá nájsť domina?

  • 24. augusta 2005 18:05:09 CEST
    tady bych souhlasil spise s Liinou...je velmi dulezite, jak to clovek citi, pokud je to v nem moc silne, neuspokoji ho vanilka a je pro nej horsi mit vztah bezny, nez zadny...treba ja vim, ze bych takovej vztah neudrzel a ublizil tim partnerce, driv, nebo pozdeji...a ac jsem pro mnohe v tomhle divnej, radsi se vyhnu vsemo, co by mohlo znamenat znamost a nasledne treba vztah s nekym, o kom nevim, ze BDSM a D/s jsou pro nej pojmem vitanym a vyhledavanym...v dobe, kdyz jsem se ozenil jsem jen "tusil", casopisy jsem si jiz kupoval par let, vedel jsem, co me vzrusuje, ale neresil jsem samotnou potrebu, nebylo to nic extremni...s casem to ale silelo a naopak bezny zivot vanilaka mi prestal cokoliv rikat, sexu jsem se zacal vyhybat (i kdyz tam bylo jeste par jinych duvodu), i kdyz jsem to o to casteji kompenzoval onanii...prose kdyz jsem dostal chut, ani "ve snu" me nenapadlo jit za manzelkou...nasledne jsem zacal zjistovat, co chci, nebo co nechci...zkusil jsme i vztah s dominantni zenou, ale jak postupovali mesice a jeji dominance se umirnovala a uz bylo jasne, ze neni prirozena, ale z casti z docuceni zivotem a z casti snahou me potesit, tak ustupoval i zajem z me strany...ac vse ostatni bylo fajn...takze je to tak, ze kazdy to ma jnak rozdelene, nekomu staci jednou za cas "podvest" manzelku a jit si pohrat, nekdo potrebuje vic...to vic neznaci mit porad nejakou hratku, akci, nebo cokoliv, ale mit casteji treba jen ten "pocit"...a ac se muze zdat, ze to je jen o tom, co je v nas, je to hodne i o tom, co je v tom druhem...bez nej nejsou nase pocity tim, co potrebujeme k zivotu...
  • 24. augusta 2005 18:03:31 CEST
    díky moc za zajímavý příspěvek
    ,i když mi trochu možná "bere iluze", těch už však stejně moc nemám. Ohledně bdsm orientace jsem takřka připraven na všechno (pomalu i na celoživotní celibát v tomto směru ). Ať už se člověk snaží o pozitivní myšlení ohledně své submisivní orientace v jakémkoliv směru (najdu si někoho stujcostuj - trpělivost a akčnost přináší ovoce nebo naopak: vždyť to ani nepotřebuju), naráží na problémy a čím více se o tuto oblast zajímá a poznává ji, tím více si uvědomuje, že usketčnit své erot. sny resp. realizovat uspokojivě svoji sexualitu není vůbec, ale vůbec jednoduchá záležitost a je to běh na dlouhou míli s nejistým koncem.

    Přiznám se, že ohledně svojí sexuality si nejsem moc jistý.
    Nikdy jsem nebyl v žádném 3 letém vztahu s vanilkou podobně jako Liina. Znám vlastně jen eskapády krátkodobějšího charakteru v řádu max. pár měsíců – v podstatě jen vanilkové nebo mírně v režii s/d, takže si rád poslechnu zkušenějšího, promiň mi ten výraz, ale jistě se neurazíš – úchyláka nebo úchylačky

    Vše samozřejmě záleží na konkrétním individuu, na kolik je hluboce poznamenáno d/s, bdsm nebo SM. Určitá počáteční zamilovanost v Tebou popisovaném vztahu patrně odpadla a přišel trochu stereotypnější život, v němž už se na to počáteční okouzlení partnerem nedá tolik spoléhat a pokud on je 100% vanilkou, je dost pravděpodobné, že vznikne problém.

    Možná to zní sobecky, ale do vanilkového vztahu půjdu, i když budu zároveň cítit, že potřebuji svoji sexualitu vybít i jiným způsobem, současně budu hledat i jiné zkušenosti a případnou realizací nepohrdnu, když má budoucí partneka na toto vůbec nebude. Ono je také rozdíl vztah a vybití chtíče.

    to ostatní subíci:

    Určitou naději zároveň skýtá to, že jistě ne každá žena je 100% vanilka nebo submisivně orientovaná (pidiminoritu domin teď nepočítám). K určité dominanci nebo provádění soft s/d praktik se dá část žen „vychovat“ (chceteli jinak "je možné jim k tomu "dát podnět a volnou ruku" ) k velké spokojenosti obou partnerů. Jen si myslím, že vybalit na ní na prvním nebo druhým rande všechno popravdě - mám ty a ty představy, jsem submisiv a masochista – nejvíc mě vzrušuje to a to, chodim chatovat a psát do fóra na domina.cz – je to nejhorší, co může sub udělat, žena pak k tobě už jen podvědomě přistupuje jako k problému, jemuž je lepší se vyhnout. Z vlastní zkušenosti vím, že se na to musí trpělivě a oklikou a nelze čekat žádné zázraky, že se z ní stane domina, ale nakonec jí může být na očích vidět vzrušení a vášeň, když se k ní chováš jako bohyňce a dá volný průchod svým dominantním vášním. V podstatě jsem se např. nesetkal s holkou, která by si očividně neužívala toho, že na svém klukovi může dlouho sedět a škádlit ho, obdobně většina z holek si ráda nechá laskat nožky (pokud tedy nejsou nepřekonatelně na těchto partiích lechtive:). Ovšem musí na to dozrát správný čas nebo situace.

    Jak píše Asdareel – mi už jsme si tu v komunitě zvykli mluvit o úchylkách otevřeně a vlastně nás nic nemůže překvapit, ale v běžné populaci je d/s, bdsm nebo SM stále tabu – takže kolem tohoto radši chodit po špičkách, spíš to nenápadně realizovat a „přitvrďovat“ ve vanilkovém vztahu nebo eskapádě a nijak to raději ani nepojmenovávejme a pokuď nějaká zmínka, tak jen rafinovaná a jen tak mimochodem, aby nevzniklo rychlé podezření, že jsme snad nějaký velký uchýláci

  • 24. augusta 2005 12:37:34 CEST
    Tvoje úvaha mi připomněla dobu, kdy jsem sama podlehla iluzi, že i bez BDSM jsem schopná uspokojivého sexuálního života s vanilkovým partnerem. Byla jsem zamilovaná a domnívala jsem se, že jsem se už "vyřádila" a teď jsem našla toho pravého... K tomu mne vedlo mimo jiné i to, že jsem s tímto vanilkovým partnerem dosahovala pravidelně a zcela bez problému orgasmů, což se mi dřív tak snadno nedařilo... Za onoho partnera jsem se provdala... bez BDSM jsem vydržela asi tři roky první dva celkem bez problémů (během těhotenství a prvního roku života dítěte jsem měla úplně jiné starosti) třetí mi chybělo něco a nevěděla jsem co...... Pak mi došlo, co mi chybí... Partner byl naprosto a dokonale vanilkový, k jakýmkoliv "úchylnostem" se stavěl velmi odmítavě.... Můžu říct, že ač jsem byla vanilkovéhos exu dále schopna, stal se pro mne sex bez prvků BDSM velmi flustrující zálažitostí a brala jsem ho opravdu jen jako "manželskou povinnost", která mi nepřinášela ani vzrušení, ani radost ani nic jiného... Samozřejmě taková situace měla vliv i na další aspekty vztahu a ten šel celý do kytek... Tohle je moje osobní zkušenost, ale znám hodně podobných případů a protose domnívám, že buď to v člověku je, nebo není... a pokud je, k plnohodnotnému a uspokojivému sexuálnímu životu je alespoň nějaká forma BDSM potřeba. I kdyby se mělo jednat jen o náznak, nebo občasné "vyhovění" ze strany partnera, jinak vanilkového... Jinak dochází k pocitům nespokojenosti, nenaplněnosti a neuspokojení, které mohou vést k celkové flustraci, sekundárním partnerském problémům, něvěrám atd....
    Pavně věřím, že jsou lidé, kterým stačí fantazie za zavřenýma očima v náručí vanilkového partnera... ale také existují lidé, kterým to nestačí. Jak na tom jeden každý je, by měl cítit sám, ale bylo by dobře, kdyby si nic nenamlouval a nesnažil se oklamat sám sebe, tak jak jsem to zcela nepředloženě udělala kdysi já....
  • 24. augusta 2005 11:53:38 CEST
    Ono je otázkou na kolik se tyto věci nedají ovlivnit vůlí.

    To, že člověk nemůže realizovat svoje bdsm představy (zůstane jen u fantazie a onanie) ještě neznamená, že nemůže realizovat svoji druhou sex. stránku, jež se podobá sexualitě "normálních lidi“ – myslím, že se v podstatě ukrývá ve všech lidech i v úchylácích jako jsem my.

    Vždyť kolik lidí má v ložnici někoho, kdo není zrovna ideálem a představuje si u toho někoho jiného nebo ho nejvíc vzrušují věci, jež nemůže vpodstatě nikdy realizovat (a nemluvím zde o bdsm orientovaných). Myslím, že takových lidí je hodně.

    O svém vztahu k sexu a bdsm jsem již pojednal v jiném fóru (vztah bdsm a běžného sexu). Je možné, že běžný sex není příliš pro nás (někdo z komunity ho třeba ani není schopen - protože ho vůbec nevzrušuje), ale neustále přemyšlím nad tím, nakolik lze tuto stránku u nás rozvinout. Osobně jsem přesvědčen, že u většiny bdsm orientovaných lidí to lze. Nápomocno by nám v tom mělo být - najití někoho, do koho se opravdu zamilujeme, pak erotika nabírá jiné dimenze a je tu daleko větší možnost se odpoutat od s/d představ (sex se dá také brát jako v podstatě meditace a terapie- tantrický sex - splynutí dvou milujících se lidí).
    Samozřejmě najít někoho takového, není vůbec jednoduché, obzvláště pro bdsm orientovaného subíka, ale začínám nabývat dojmu, že tato cesta je schůdnější a dokonce pravděpodobnost, že na někoho takového natrefíma větší než šance, že najdeme vyhovujícího partnera pro bdsm hrátky.

    Sex. představy a vzrušivost nejsou tak statické jak se může zdát, dají se rozvinout. Většinou člověk má v sexu tendenci dělat věci, jež dělal s předchozím partnerem (partnerkou) nebo jež odpovídají jeho onanistickým představám, ale může být překvapen jak ho začnou vzrušovat věci, do nichž ho zasvětí partner nový. Jde jen o to příliš neulpívat na tom starém pojetí své sexuality a bez stresu poznávat aspekty sexuality nové resp. té jež je uložena u nás vespod pod našimi úchylnými představami.

    Člověk by neměl ulpívat jen na jediném způsobu (druhu) sex ukojení, zvláště pokud mu to přináší problémy (těžké hledání si protějšku pro tyto hrátky). Dlohodobě to může vést k frustraci, jež se negativně podepíše na celé jeho psychice, proto je dobré hledat kompenzaci za tyto takřka nesplnitelné touhy v podobě realizace svojí sexuality ve vanilkovějším stylu.

    Já hledání bdsm partnera vnímám spíš jen jako – pro strýčka příhodu, že na někoho takového narazím, soustředím se víc na běžný život a na možnost uskutečnit pro většinovou společnost běžné aspekty svoji sexuality. Když si najdu milou vanilku, sice to pravděpodobně s ní v posteli nebude takový odvar jako by bylo s dom. ženou a na bdsm stránky budu chodit pořád, ale bude to určitě lepší než, když budu jen zoufale takovou dom ženu hledat a zůstanu třeba několik let (nebo dokonce kvůli tomu na pořád!) sám se svými odlišnými sex. představami bez partnerky.

    To, co jsem napsal jsou jen moje úvahy, někdo na to samozřejmě může mít názor opačný
  • 24. augusta 2005 8:15:51 CEST
    jasne, ze tomu verime, to by sme tu asi ani neboli...len nesmieme zostavat pri viere, robme nieco pre to...nemali by sme kazdopadne hladat vstah, ale partnera pre vytvorenie vstahu, pokial mame v hlave nejaku formu vstahu, tazko sa trafime, pretoze vstah sa vytvara a je vzdy iny, ovlivneny mnozstvom zloziek...
  • 24. augusta 2005 8:09:34 CEST
    zajimava formulace me prave napadla, znelo by to asi takhle "nepritomnost BDSM a D/s ve vztahu neni slucitelne se zivotem" ;-) nevim, co me to popadlo, ale vzpomel jsem si na formulaci umrti, kdy se rika neco jako "stav nekteych zivotnich funkci nebyl slucitelny se zivotem"
  • 23. augusta 2005 23:30:35 CEST
    Nemohl bych mít vanilkovou přítelkyni. BDSM je hlubokou a integrální součástí mé osobnosti od dětských let, stalo se součástí mé životní filozofie a víry . Můžu dělat kompromisy ohledně konkrétních praktik, ale nemohl bych oželet bdsm en bloc. Přes to vlak prostě nejede. Při hledání partnerky mám ovšem pochopitelně veliké problémy. Hledat bdsm založenou partnerku znamená neskutečně, řádově si zúžit možnosti výběru, navíc většině žen, označujících se jako dominantní, jde především o peníze. Začal jsem tedy hledat v mainstreamu a počítal jsem s tím, že být v mainstreamu neznamená ještě být kovaná vanilka a že brzy natrefím na spřízněnou duši. Brzy jsem si ovšem začal připadat jako skutečný, nejen internetový, mimozemšťan :-) Protože léta žiji ve virtuálně - reálné bdsm komunitě a nemám nejmenší problémy o bdsm s kýmkoliv hovořit, neuvědomil jsem si, jak moc jsme se vzdálili mainstreamu a jak pořád je bdsm pro člověka zvenku tabu. Nebyl problém si dojednat schůzku, ale při první zmínce o bdsm šlo vše do kytiček :-// Takže, co s tím?
  • 23. augusta 2005 21:00:08 CEST
    sice nebola otazka na mna, ale nemozem nenapisat...nevadilo, ale s casom by to robilo velky problem...pokial to v cloveku je, myslim, ze nie je mozne ingnorovat potreby...mas to asi tak, ako keby si Ty mala priatela, ktory rad sex a Ty nie...alebo naopak...laska je silna, ale nie vsemocna...
  • 23. augusta 2005 20:31:54 CEST
    Keby si nasiel skutocnu lasku, vadilo by ti ze nie je domina?
  • 23. augusta 2005 13:13:04 CEST
    to je prece dobre, pokud to chces a ona taky
  • 23. augusta 2005 11:09:45 CEST
    Nevím, já hledám trvalý vztah s dominantní ženou a lásku zároveň a jde mi hlavně o duši.
  • 23. augusta 2005 11:07:50 CEST
    Žena, jíž mohu prokazovat permanentní úctu, ale v životě si být parnery - přesně tak to cítím i já.
  • 23. augusta 2005 10:59:23 CEST
    je to pravda, ze kazdy to citi a vidi trosku jinak a proto je kazdy jedinecny a je otazkou, jak podrobne hledime na konkretniho cloveka, v drobnohledu je to samostatny jedinecny clovek, neopakovatelny, ale z vetsi dalky je to clen velke kategorie...proto neni mozne neco pausalizovat, jak v dobrem, tak spatnem...dulezite je vedet, co chceme a az pak muzeme hledat konkretne, v opacnem pripade hledame vlastne cokoliv...souhlasim plne i s tvrzenim, ze se muze zdat, ze subici hledaji poteseni pro telo, jen doplnim, ze stejne tak se mi zda, ze to hledaji i domici...jenze je to zase jen nejaka kategorizace a pohled ten, ktery je nam umozneno videt a my vidime jen ten "obal" ve forme prispevku, inzeratu, projevovani na chatu, nebo dejme tomu na srazu...ze zkusenosti vim treba to, ze najit potechu pro telo je mnohem mensi problem, nez ji najit pro dusi...a ti, co hledaji prave potechu duse a to je pro ne zakladem, maji jeste horsi moznosti...
  • 23. augusta 2005 10:16:49 CEST
    to hetera - sice pravda čím větší výběr, tím větší šance natrefit na h... ale taky šance natrefit na někoho, kdo sedí, myslím, že můžeš najít slušného dominanta, slušně vypadajících inzerátů je dost. Ne každý mužský dominant je h...

    Subíci i subinky jsou samozřejmě zpravidla citlivější než jejich dominantní protějšky. Dominování dozajista přitahuje i hodně frustrovaných lidí, sobce, lidí trpících sebeláskou, neschopných empatie - takových lidí je hodně, nejen mezi mužskými dominanty.

    Co se týče mně očekávám asi něco jiného než sub ženy a možná i většina subíků.
    Obdivuju dominantní a samostatné ženy osobnosti, ale nemusím mít takovou nutně za partnerku (odlišné vnímání narozdíl od subinek), potřebuju mít pocit, že jsem ženě oporou, že jí chránim, tj. v jistých věcech ve vzahu, že dominuji já - řeším podstatné problémy.
    Není proto možná náhodou, že v běžném civilním životě si vybírám spíše citlivější romantičtější a v podstatě submisivnější ženy, u nichž můžu snadněji plnit roli jejich ochránce. Možná moje submisivita se paradoxně projevuje taky takhle, protože dominantnější ženy nemám odvahu:) balit . Nejlepší kombinací pro mě je však žena - anděl s ďáblem v těle, jíž mohu prokazovat permanetní úctu, zároveń však mimo určité hrátky jste si defacto rovnými partnery pro život.

    Nevím jak ostatní subíci to vnímají, ale já mám pocit, že ti mužští (vlastně to platí o mužské sexualitě obecně) jsou více zaměřeni na fyzickou složku, líbí se jim především samotný akt - nechat se fyzicky ovládat pěkným tělem ženy nebo víceméně psychicky podlehnout jejím půvabu. Už tolik neočekávají, že to bude super persóna - osobnost i po psychické stránce, tak jako subinky. Těžko od ní budou očekávat (i když výjimky se najdou), že je např. bude živit a oni, že se postarají o domácnost
  • 23. augusta 2005 7:51:56 CEST
    Já jsem se kolikrát setkal s opačným přístupem - že z původně 100%, neswitchujícího dominanta se vyklubal 100%, neswitchující subík a ta "dominance" sloužila jen jako ochranné zbarvení před poklesem společenské prestiže.

    Hetera: Nevím jak kdo, ale já přepínat neumím. Jakmile mám Paní, je mojí Paní pořád. Neumím si představit, že bych byl v dominantním postavení vůči své Bohyni, ani na chvilku ne. Nezaměňoval bych to ovšem se životní neschopností - v běžném životě je třeba, aby i submisiv uměl vyjádřit svůj názor, převzít podle potřeby rozhodovnání o instrumentálních záležitostech a být své Paní všestrannou oporou.

    Pokud se týče těch prohlášení "jsem nula", "udělám vše" apod... je to sice tristní, ale nemyslím si, že by takoví "subíci" byli úplně ztraceni. Prostě se jen potřebují dostat do reality a uvědomit si, že jako skutečná nula by byli nezajímaví i pro tu nejdominantnější dominu. Jejich přístup vede jen k tomu, že se na submisivy nahlíží jako na méněcenné tvory en bloc a ti "normální" submisivové pak mají plné ruce práce s napravováním tohoto pokřiveného vnímání ;-)
  • 23. augusta 2005 6:36:02 CEST
    ale verim, vidim to na chatoch a inde...to, ze Ti pisu a co pisu sa da mozno pripisat tomu, ze casto ani nevedia, o com to je...niekde si nieco precitali a uz su subici, nikdy nic neskusili a uz su subici...hlavne ma udivuju subici s heslami ako "spravim vsetko", "som handra", "som nula" a podobne a pritom ani netusia...oni necitaju, co mas v profile, ci co im dokonca pises, lovia a si zena a to im staci...predkovia si vyberali pre svoj lov korist, ale dnes sa lovi kazdy...i chory, i nevhodny, proste skusim a uvidim...a potom citame, ako moc hladaju, ako kazdemu pisu a nic...
  • 22. augusta 2005 23:34:11 CEST
    Vidim to tak, ze optimalny je vztah dvoch s rovnakymi zaujmami a s klasickym "prepinanim". Tu sa kazdy stylizuje do urcitej pozy, do svojej ulohy. Neveril by si kolko mi pise subikov, s tym, ze oni su subici len tak. To uz mam radsej ked na rovinu napisu "som" ale chcem s tebou pokecat. Najst skutocnu dominu tu, je fakt problem. Ale su tu... Mam aj pozitivnu skusenost
  • 22. augusta 2005 22:13:32 CEST
    kde je viac moznosti, tam je aj vacsia sanca, ze trafis na vola, s tym nic nespravime a je len na nas, snazit sa si vybra dobre a nebrat to, co sa nam prve dostane pod prsty, aj ked moc chceme...viem, je to tazke, povedat nie, ak mame pocit, ze nieco nie je OK, ale aspon sa snazme...co sa tyka spravania domikov, je to sposobene aj tym, ze si casto zamienaju dominanciu v style BDSM s dominanciou v style "zena patri do kuchyne"...ti z BDSM chapanim vidia v zene nielen otroka, ale aj cloveka a partnera, aj ked submisivneho, ti druhi vidia v zene sluzku pre seba a pre rodinu...dalsia nemenej podstatna vec je, ze najst dominantneho muza, ktoremu nie je cudzie slovo city, ich prejavovanie a chapanie je tiez velmi tazke...svojho casu som to skusal (z tej doby mam to .bi) a dospel som k nazoru, ze ked uz mam hladat tazko, radsej zostanem pri zene, protoze sice bolo viac moznosti najst muza, ale zaroven bolo znich celych 100% pre mna nezaujimavych prave z toho dovodu...
  • 22. augusta 2005 20:31:02 CEST
    Mam dojem, ze medzi subikmi su inteligentnejsi muzi ako medzi dom. Zena ma vacsiu moznost vyberu, ale aj vacsiu pravdepodobnost trafit na h.... Mozne dosledky ste popisali vycerpavajuco. Vsetci dominanti sa fakt tvaria ako bohovia a pri tom mi zeny chceme byt zdolavane a patrit vitazom. Alebo inteligentnym muzom s fantaziou. Pre subinku je asi lepsie patrit zene.
  • 22. augusta 2005 11:27:04 CEST
    nemyslim, ze by jsme si to nechavali pro sebe, kdyby se nam neco takove stalo...jist,e mozna by jsme to neoznamili represivnim organum, ale verim, ze by se to doneslo mezi ostatni podobne zamerene...proto je dobre se ptat nez si s nekym zacneme...tech zakomplexovanych je hodne vsude, vic je jich v beznem styku, protoze hold jsme mensina...jde o to, ze zde to muze casto napachat vetsi zlo...nejen proto, ze nam muze ublizit fyzicky, coz ale casem prejde, ale hlavne psychicky...hraji tomu do karet fakty jako nedostatek domiku, euforie, ze "konecne mam", a taky to, ze subici jsou casto psychicky mene odolni...sam jsem to zazil na vlastni kuzi, nemluvim o teorii...
  • 22. augusta 2005 10:14:34 CEST
    No těžší subinky to mají pro to, že kdejaký machistický hovado jim může ublížit. Na druhou stranu mají narozdíl od nás alespoň nějaký relevantní výběr a můžou si diktovat podmínky.

    Ono však v podstatě dostat se do spárů nějaký šílený se může stát i nám, i kdyby tě pak málem přizabila a 100krát překročila mez, jež byla dohodnutá, určitě to nikde zveřejňovat nebudeš , ta potupa! pro chlapa ještě daleko větší než kdyby se to stalo ženský

    Bdsm samozřejmě přitahuje hodně zakomplexovanců a to ať už submisivních nebo dominantních, bohužel
  • 22. augusta 2005 8:58:11 CEST
    Urcite je to tak, o to horsie sa samozrejme hlada. Pravdou je, ze zeny subinky to maju o dost tazsie, aspon si myslim. Ani nie tak najst, ako najst a neublizit si. Je lepsie, ak sa pred stretnutim dobre "poistia" a pokial mozno aj informuju, ci ho nahodou niekto nepozna. Mozno je to len moja predpojatost, ale myslim, ze maju mensiu sancu sa ubranit, ak zistia, ze nie je vsetko s kostolnym poriadkom. Iste, ked je muz zviazany, tiez to ma tazke, ale proste priroda sa nezaprie.
  • 22. augusta 2005 0:44:01 CEST
    Mate pravdu chlapci, ale je aj problem najst skutocneho chlapa. Prirodzene dominantneho. Casto krat su to len zakomplexovany uboziaci. A pozor! Casto je to tak aj medzi zenami. Je to cele o hladani. Dobry lov.
  • 21. augusta 2005 9:30:55 CEST
    mYlim, preboha
  • 21. augusta 2005 9:28:46 CEST
    Tak ma prave pri pohlade na chat zase nieco napadlo, resp. sa mi pripomenulo. Casto subici (subinky mam pocit, ze menej, ale mozno sa milim) beru kazdy zenu hned za madam, pani, bohynu... .Co ich k tomu vedie? Casto nepozeraju na to, co pise, ako pise, co ma napr. v profile a podobne, ale hned "idu na vec". Ale je pravda, ze to robia muzi aj v beznom "svete", akoby jediny predpoklad, ktory je potreba bol, ze adresat je zena. Nic viac nie je potrebne. No a na druhom mieste je asi najcastejsie vzhlad. Zeny toto nerobia. Iste, da sa to vysvetlit tym, ze muz ma v bunkach "lovca", ale predkovia lovili za inym ucelom. Ak matie niekto odkaz na zaujimavy sociologicky vyskum k teme "muz lovec", napiste mi, vcelku ma to zaujima.