14. septembra 2015 14:02:01 CEST
Ubohé bylo tohle od tebe o 08:41, 14.09.2015:
„Vždyť v klidu, staňte se zaměstnavateli...“
To byl ten osobní útok (ad hominem).
Ubohé je rovněž tvé teoretizování o tom, jak prý musím mít těžký život.
To je rovněž osobní útok (psycholog by ti to vysvětlil).
Mluvila si o „riziku“, tak mi příště nevkládej do úst slova, která jsem nikdy předtím nebyl vyslovil (napsal)!
Že mě neumíš ani citovat, je tvůj nedostatek.
Opět – tam jsem tvrdil, že „pravděpodobnost, že by mu ublížil, zřejmě není významně vyšší, než že by mu ublížil nepedofil“.
Opět, nebylo tam ani slovo o „nebezpečí“.
Já se to nesnažím nikam posunout, já jsem to prostě předkládal tak, jak to je, samozřejmě, s použitím dokazování a s odvoláváním se na elity.
To Vy jste se to pořád snažili někam posunout – do roviny morální paniky – a samozřejmě, bez jakýchkoliv důkazů.
A pořád se tu oháníte slaměnými panáky a irelevantními vyjádřeními jako „žádná studie, ani procentuální grafy dítě v danou chvíli nezachrání“ – to je fakt „argument“...!
Ty prostě nepotřebuješ argumenty, ty jsi prostě vystačíš se svými bludnými představami.
A tyhle představy prostě nemohu přijmout za argumenty.
Prostě můžeš si je nazývat „obezřetností“, „uměním dát si bacha“, klidně i osobní vírou – ale nepleť to mezi argumenty a nerozčiluj se, když to za argument právem nepřijmu.
Já plně chápu, že iracionální víru nelze vyvrátit racionálními argumenty.
Opravdu, já mohu zde akorát poučit, nikoliv vyléčit duševní poruchy, ani zbavit člověka utkvělých a bludných představ.
Nikdy jsem zde takovou ctižádost ani neprojevoval.
Já se ani zde, ani v životě nepotřebuji s nikým srocovat a s ničím ztotožňovat, abych vypadal váženěji nebo důstojněji – každému zpříma řeknu, co si myslím.
