31. októbra 2008 10:09:46 CET
V našich osobnostech jsou zakodovány všechny prvky života od těch nejlepších po ty nejhorší. Genetika - zděděné dispozice, výchova v rodině a ve společnosti, získávání informací atd. tyto kody selektují a podle toho pak má každý člověk svou vlastní vůli, své osobité schopnosti a předpoklady, vlastní osobnost , která je neopakovatelná. Proto jsme my lidé navzájem od sebe odlišní a proto se mnohdy nedokážeme mezi sebou domluvit, proto si dokážeme pomáhat, ale i škodit. Existuje na to mnoho vědních oborů a ještě nerozkryly složitost lidké osobnosti. A že jsem já zrovna sm pozitivní? Nepřišel jsem na to proč, zmapoval jsem si svůj vlastní sm vývoj, ale proč k tomu došlo? Tak na to odpověď nemám a po pravdě už ani nehledám. Spokojil jsem se s faktem, že tomu tak je a že mi to vyhovuje a těší mne to. Nepovažuji se ani za úchyla, protože kdo určil míru, které by mne tam mohla zaškatulkovat? Úchylství je někde v oblasti nemocí nebo kriminality, kdy je to pro ostatní lidi obtížné, škodlivé nebo dokonce životu nebezpečné. Ale já to být nemohu, když moje "hobby" nepřekračuje osobní intimitu, maximálně intimitu stejně spřízněných lidí, ostatním lidem neškodím, ba naopak, mnohé i potěším. Když je něco nebvyklé neznamená to apriory úchylné.