2. apríla 2006 22:01:24 CEST
tot je povedka, ktoru som pisal este pre MissKate..prvej financnej Domine v ceskoslovnesku:
Někde jsem čet, že hlavní povinností otroka je čekat. Vychází to z jeho submisivni podstaty. Aktivni je jenom na povel, jinak pasivně čeká. Jednou jsem (ještě jako svobodný člověk) skusil odpovedět - aktivně..i když už to je jenom reakce na aktivitu...jedné slečně, která se v zoznamce svěřovala s tim, že ji láká ponižovat muže.
A Ona byla skutečně dominantni...náš vztah byl odzačátku Ni určen jako D/s, kde já jsem Její ctitel, zbožňující ponížený pes, který si cení nade vše Její blahosklonnou přízeň...a uspokojuje se když vidí alespoň fotečku Jejich božských nožek...a čeka. Čeká, že jednou se s Ni snad setká a bude mu dovoleno chovat se k Ni se vší psí oddanosti a otrockou ponížeností, ve které si Ona tak libuje u svích pejsku. Ona neni žádná profesionálka. Je to krásna dívka, o které v okolí nikdo ani netuší, kolik má na internetu zbožňujících ctitelú, kteří Ji posílají dárky a finančně se Ji snaží zavděčit a vyjádřit svou oddanost Jeji kráse a dominanci. Zajisté se občas zamysli na tím, jaké by to bylo, nechat si byt uklidit lidským robotem, který to udělá zadarmo, dokonale a ještě s vděčností, líbajíc Ji při setkání špičky botiček. Jako každá mladá krásná holka má svého přítele, rodinu, zaměstnáni a jednoduchými příkazy mailem nebo mobilem dokáže řídit osudy svích pejsku, kteří po Ni tak touží a snaží se Ji zavděčit, škeblí o Její vzácnou přízeň, a nesčetně krát si čtou ty ponižující slova, které jim jejich Bohyně za odměnu posílá. Ne, jim to není dovoleno, žít normální život. Musejí střádat a šetřit pro svou Vládkyni, jestli chtějí vychutnat ten pocit být vykořisťován, být v stavu otroctví krásné mladé Lady. Oni nesmějí mít partnerku, zažít lásku, nebo mít sex, protoze pro ně je jenom jeden cil, být tu pro Ni, být v první řadě k dispozici Jí –Bohyni, a to ve všech směrech, které si Ona bude přát. Je to pro ně – s jejimi předpoklady, to nejlepší- čekat. Čekat na Její přání, na Jeji pokyny, úkoly...čekat jestli při věrné službě jednou zažijou ten okamih, kdy jejich Bohyně sestoupí z nebes a oni budou moct pokleknout pred Ní a uctívat Ji. Nebo čekat na to, když si jejich Vládkyně přestane odpírat možnost, která se Ji skýtá a po které všichni Její psi prahnou...a nechá se obsluhovat, necha jim pocítit jak náročné je pečovat o Její pohodlí v Její bezprostřední blízkosti. Co je to trest, nebo jak chutná prach s podrážek Jejich botiček. Jsem jednim z nich – naštěstí – a snad se jednou dočkám uskutečnění mého, už tak konkrétniho, snu.
Neviem ale taky subik podla mna na slovensku asi ani neexistuje 