23. októbra 2006 6:25:18 CEST
Souhasím ze svých zkušeností, že každá žena má v sobě ne kousek, ale hromadu přirozené dominance, i ta největší "puťka" , ale hloubka je pojem relativní, a myslím, že je to také na nás nas subících, a na našem vnímání, jak dalece ji dokážem odhalit, vnímat a potažmo "probudit" k obrazu svému a tím využít ke vztahu. Mně se takto podařilo docela rafinovaným způsobem i pomoct partnerce zvýšit její sebevědomí, které mněla potlačené až skoro na dno lidské důstojnosti, z předchozích vztahů, diky tomu, že její partneři byli dominantní, až bezohlední a netušili ,co vlasně potřebuje.. Snažila se jim, "zavděčit" tím, že se jim podřizovala téměř ve všem, aby si je udržela, ale podle mého proti své přirozenosti, jak jsem později zjistil a tak ty vztahy jí nemohly fungovat. Ona to ale vnímala, jako svůj problém a chybu, a já ji postupně přesvěčil o opaku.. Takže si myslím, že kromě částečné znalosti psychologie a problematiky D/s, je nutnosti vědět, co vlastně a čeho chci ve vztahu dosáhnout a patřičně citlivě k partnerce s tímto přistupovat. Naučit se ji vnímat, a z jejího chováni si vybírat okamžiky, které "něco" naznačují a okamžitě na ně vhodnou formou reagovat.. Až budu mít chvilku čas, napíšu vám vlastní příklad jak to probíhalo.. ;)