2. júna 2007 6:48:23 CEST
Myslím si , že pás cudnosti by mi spíše ulevil, než přitížil, tedy aspoň v době nařízené pohlavní abstinence. Bez pásu cudnosti je to utrpení vydržet, jako napotvoru, vždy se do toho něco jakoby schválně nachomítne, takže jsem obvykle ve velkém pokušení, které by nebylo, kdyby nebyl vysloven zákaz. Ale to je asi zákon schválnosti. Pak mám tři možnosti, buď zatnu zuby a opravdu to vydržím do další schůzky u Madam,což je hrozné utrpení, ale s úlevou o splněném úkolu. Nebo to nevydržím a mám možnost nepřiznat se, pak bych měl obrovské výčitky svědomí o porušené důvěře mezi mnou a Madam, tak to nedělám. Takže pokud to poruším, pak se přiznám, ovšem to pak trest bolí i mne tvrďáka masochistu.