Forums » Nekategorizováno

• Korsinho

  
   

  21. februára 2007 18:48:44 CET

  ja osobne si myslim ze je to asi skor dar ako prekliatie. kto to neciti ten jednoducho k tomu nebude mat nijaky vztah. a kto sa citi ten to berie ako chce. da sa to v sebe skryvat (co je ale asi skor prekliatie) alebo to zit...a vobec, zastavam ten nazor ze s dominanciou ci submisivitou sa stretavame nejak na kazdom rohu v zivote...treba to len trochu sledovat a uplne normalne spravanie ludi okolo budete vnimat inym pohladom...
• razoslave

  
   

  21. februára 2007 17:58:45 CET

  Sub. a Dom. to sa netyka len ludi ktory vyznavaju bizardny styl zivota ale ktorehokolvek cloveka takze asi sme vsetci prekliaty.
• KAZOUH

  
   

  21. februára 2007 14:49:21 CET

  Vy asi nejste submisivní. Lidé, kteří jsou BDSM pozitivní a submisivně založení to ve 100% berou jako bezva stav, by co víc, vyžadují to a pachtí se za tím, touží po pokoře a bolesti s extází. O prokletí nemůže být řeč. Svědčí o tom obrovské množství inzerátů i stránek na internetu.
• Leon

  

  • 13 posts
   

  20. februára 2007 10:49:00 CET

  Nemozem súdit podla seba, len podla ludi ktorych poznam. A mne sa nezdaju nestastni. Mozno mas ine skusenosti
• zuzka8

  
   

  19. februára 2007 22:55:47 CET

  Nehovorim ze vesetci ale mislim ze urcite min 90% si to misly!
• Leon

  

  • 13 posts
   

  19. februára 2007 22:53:57 CET

  Si si istá týmto tvrdením? Mne sa submisívni jedinci nezdajú nijako nešťastní.
• zuzka8

  
   

  19. februára 2007 22:22:09 CET

  Hmm zaujimave to prispevky!! Je mi jasne ze subici sa skvor na to pozeraju ako na prekliatie a dom/pani a damy sa na to pozeraju ako na dar.
• Deleted Member

  
   

  13. februára 2006 18:48:39 CET

  Plně souhlasím s druhou polovinou tvého příspěvku, své bdsm založení považuji rovněž za dar. Nicméně, mohl bys mi víc přiblížit, jakým způsobem bys byl zničen, kdybys udělal coming out? My bohužel máme v sobě stále geneticky zakódovanou myšlenku ještě z dob Rakouska Uherska a potom z komunismu, že náš zaměstnavatel nás de facto ve své nekonečné milosti a laskavosti živí a že mu za to musíme být do smrti vděčni a zavázáni. Tak to ale není. Kvalifikovaný, zkušený a zapracovaný profesionál má pro zaměstnavatele cenu zlata a každý potenciální "velký šéf" by si toto měl uvědomit. Mám s tím osobní zkušenost.
• Atame

  
   

  13. februára 2006 18:19:51 CET

  Proč by mělo být prokletím něco co nám bylo do vínku dáno v dobré víře, že s daným naložíme jak nejlépe budeme umět ? Tedy s darem... Pravda, takovým se nechlubí široké veřejnosti a důvody tu již padly, tak je nebudu rozepisovat...Někdo by řekl "danajský" dar....je to individuální...:-))
• Deleted Member

  
   

  13. februára 2006 14:43:50 CET

  Obdivuji Tě, že jsi měl odvahu se přiznat. Jakákoliv sebemenší známka toho, že jsem submisívně založen by mne profesně a společensky zničila.
  Na otázku, je-li to dar, či prokletí...?
  Jednoznačně dar. Sexuální stereotyp v normálním vztahu vyústí v postupný sexuální nezájem, který bývá často příčinou krachu vztahů, nevěry a rodinných katastrof. My máme mnohonásobně vyšší možnosti uplatňovat v erotickém životě fantazii, kreativitu tedy objevovat nová a nová vzrušení. Také skutečnost, že dominantní polovina rozhoduje a submisivní se podřizuje přispívá k partnerské stabilitě. Takzvané rovnocenné vztahy, které jsou plné hádek a křivd jsou tím pravým utrpením duše a těla.
• dominant1_

  
   

  12. februára 2006 23:40:56 CET

  Ked citam Vase prispevky na tuto temu nemozem sa zbabit pocitu akoby tu nebolo cosi v poriadku.A ked nad tym tam rozmyslam a pytam sa srdca co to je tak mi vychadza jedno alebo mozno to hlavne a to nedostatok komunikacie.Neviem si pomoct ale retorika stada ovci mi moc nesedi a je moc osuchana.Ja si myslim ze nam niekedy chyba hrdost a to aj hrdost tych ludi co su submisivny a zaroven akoby chybala zodpovednost tych ktori sa citia dominantni.To ako som dospel k tomu ze som dominantny clovek ale teraz vyslovene v jadre mojej osobnosti neprisla zo dna na den.Bol to dlhy proces a v spojitosti s BDSM ktore ma v podstate fascinovalo od destva to vobec nebolo jednoduche.Chodil som na vysoku skolu a ucenia som mal tak vela ze som nemal moc casu nad tym rozmyslat.Ale prisla kriza a s nou na mna neuroticke symptomy ktore vobec neboli prijemne.A vtedy som sa zacal zaoberat psychologiou a pomohlo mi to preklenut krizu.Ako som osobnostne rastol dospel som k tomu ze pre moju osobnost nie je dobre ked vytesnujem to co je vo mne prirodzene.Nie je to tak ani davno ze vsetkym kamaratom a to tym najblizsim som povedal co sa mi paci a co ma pritahuje.Zo zaciatku som sa toho bal ze to bude mat zly dopad ale opak bol pravdou.Vztahy s mojimi kamosmi sa este zlepsili a castokrat chodia za mnou ked maju nejaky problem so vztahom.To ma naplnuje a zarovem popada k zodpovednosti.Tak priatelia tesim sa na Vase reakcie.A nebojte sa svojho srdca.
• Deleted Member

  
   

  12. decembra 2005 18:21:20 CET

  Hmmm velmi zaujimave nazory co sa mna tyka o tom ze som clovek ktory vie vyskocit s toho stada ovci co v jednom kuse bekaju. Vie to o mne vela ludi. Su to znamy ludia su to nahodny znamy a su to ludia co su my sympaticky a urcitym sposobom ma oslovia. Co sa prace tyka moji kolegovia a nadriadeny su ako tie ovce. Ta co je najvysie povie ze je v mode cervena farba a vsetci ju nosia. asi tak.
• Deleted Member

  
   

  9. decembra 2005 14:02:32 CET

  Ale ano, to souhlasím. Určitě sleduješ diskuse na lopuchu.cz, kde ovšem když někdo vysloví tento názor, hned se na něj poměrně hrubě sesypou, že jen fňuká a má potřebu si hledat nepřítele.
  
  Osobně nesdílím ani jeden z těchto krajních názorů. Jsem spíš nakloněn tomu, se se svoji orientací netajit, hlavně z praktických důvodů. Protože pokud se někdo rozhodne to tajit, stává se z něj štvanec a paranoik - nikdy neví, kdo se to o něm dozví a použije to proti němu, samozřejmě za předpokladu, že to v sobě neuzamkne na 10 západů. Ale v takovém případě zase trpí frustrací a nenaplněním.
  
  Pokud se týče rizika existenčního ohrožení, soudím, že bychom měli my, bdsm pozitivní, na toto riziko reagovat vybudováním určité kolektivní strategie po vzoru analogických sociálních skupin.
• Nenufer

  

  • 2 posts
   

  9. decembra 2005 8:41:56 CET

  Nesuhlasim s nazorom ze to co robis doma v posteli je len tvoja vec a firmy sa to nijak nedotyka. Pri konzervativnom zamestnavatelovi a zvlast na Slovensku (priklad s Vatikanom a homosexualitou) to je riziko. Pretoze ty sa nemozes branit ze ta vyhodil kvoli orientacii ked to bolo z ineho dovodu. Ono povestne Kto chce psa byt palicu si najde tu plati stokrat.
• patolizal

  
   

  7. decembra 2005 19:42:40 CET

  Ja si tiež myslím, že nie je rozumné v práci ukazovať že ste BDSM pozitívny, je práca kde sa to dá aj trošku zneužívať :oD, ale Štátna správa na to nie je práve ideálne miesto...
• Deleted Member

  
   

  7. decembra 2005 12:45:04 CET

  Pokud se můžu takto zeptat, velmi by mě zajímaly bližší podrobnosti, zejména o jaký obor jde (školství?). Samozřejmě nechci osobně vyzvídat, tato otázka mě zajímá jako člověka, který se velmi zajímá o teorii, psychologii a filozofii bdsm, komunikaci mezi bdsm pozitivními lidmi, jakož i otázkám komunikace bdsm+ lidí a vanilek, bdsm - vanilkovému rozhraní.
• patolizal

  
   

  6. decembra 2005 18:07:57 CET

  Velmi ma tesi ze niekto moje myslienky aj cita a cita pozorne. Pre mna by to neznamenalo len vyhadzov s prace ale uz by som nemohla nastupit v obore v ktorom som vystudovala nastupit ani inde. Viem ze ak si niekto namysla napr. ze ma parohy na hlave tak ich tam bude mat.
• patolizal

  
   

  6. decembra 2005 17:44:15 CET

  ...kouknete se traba na to, co ted udelal Vatikan...homosexualove, nebo jen Ti, kteri nejsou proti nim, maji najednou smulu...je to nelogicke, neresi to ten duvod, ktery oni oznacili jako puvodcem rozhodnuti, ale co s tim kdo udela...
• Liina

  
   

  4. decembra 2005 8:11:29 CET

  :-)))
  Vanilky to nevzrušuje, protože je vzrušuje něco jiného:-))) Ti, které BDSM vzrušuje, ale brání se tomu, nejsou vanilky:-)))
• Virgin_Vlkova

  
   

  4. decembra 2005 4:17:52 CET

  Mam pre Vas dobru spravu! Jednoznacne dar. Zasusene vanilky, ktore nevedia, alebo nechcu pomenovat to, co ich vzrusuje totiz casto radsej na svoju sexualitu rezignuju. Nevedeli ste to?
• Liina

  
   

  2. decembra 2005 18:05:54 CET

  V někteerýcvh profesích přece jenom není na škodu jistá opatrnost, hlavně ve školství... Určitě je spousta rodičů, co by nesli velmi nelibě, že jejich děti učí "nebezpečný úchyl":-) Ale většinou to fakt nikoho vcelku nerozhodí.. samozřejmě každý sám musí posoudit, nakolik je vhodné podobné osobní záležitosti na pracovišti ventilovat... Já osobně se se svým zaměřením netajím a rozhodně nepociťuji nějakou diskriminaci a dokonce ani to, že bych vzbuzovala nějakou pozornost... Milenky majitele firmy jsou sledovány podstatně s větším zájmem...:-))))))
• Deleted Member

  
   

  2. decembra 2005 14:49:36 CET

  Snad bych jenom opravil - neshodli jsme se na tom, ale takový názor na českých serverech převažuje.
• Deleted Member

  
   

  2. decembra 2005 14:48:07 CET

  Již jsem se tu zmínil o tom, že i já považuji D/s založení za krásný životní styl a dar. Nerozumím ale jedné věci ve tvém příspěvku a sice tomu, že kdyby se na pracovišti tví kolegové a nadřízený dozvěděli, že jsi takto založená, znamenalo by to pro tebe vyhazov z práce. My jsme na českých serverech mnohokrát diskutovali o tom, zda je třeba se se svým založením tajit, či zda je možné být v klidu a eventuálně i udělat coming out. V podstatě jsme se shodli na tom, že diskriminace nehrozí a ti, kteří na riziko diskriminace upozorňují, jsou považováni za paranoiky, za lidi, kteří se chtějí litovat, hledají si nepřítele a libují si v nepochopení okolí. Mohla bys napsat něco o tom, jak je to u tebe na pracovišti? Nepovažují tam tyto sklony za soukromou věc? Velmi mě to zajímá, je to jedna z oblastí bdsm, které se dost věnuji.
• Liutprandus

  
   

  1. decembra 2005 20:01:37 CET

  DAR CI PREKLITIE. Niesom tu sice dlho ale uz ani na kalkulacke nespocitam kolko ludi sa ma pokusilo oslovit. Hlavne muzskeho pohlavia. Za zivot som zopar ludi BDSM+ spoznala osobne boli to ludia ktorym to sposobuje starosti, trapenie atd. Skratka su muceny aj bez toho aby mali na to nejaku osobu. Takisto som na peknu kopu narazila ja tu. Niektory si to zapricinuju vlasnou vinou ako napriklad nechucu si priznat urcite skucnosti alebo utekaju pred sebou. Niektory nie. Pre mna je D/S ako ten najkrajsi zivotny stil aky si len mozem predstavit. Samozrejme zivot nieje len o tom ze vsetko je super. Napriklad v praci sa musim skrivat sama pred sebou ak by kolegovia o mne vedeli aka v skutocnosti som a hlavne nadriadeny tak LETIM AJ S TOPANKAMI! Sanca ziskat pracu v tomto obore by uz pre mna neexistovala. Nie je to lahke ale dokazem sa nad to povzniet. Ale pospominam na pred a porovnam si svoje posledne roky tak prezivam najkrajsie chvile svojho doterajsieho zivota. Niesom nejak fantasticky stastna ale som spokojna. D/S POVAZUJEM ZA DAR O KTORY TREBA BOJOVAT.
• sk_adam

  
   

  19. novembra 2005 18:09:08 CET

  Prožil jsem dva dlouhodobé vztahy s dominantními dámami, ve společné domácnosti. Z hlediska mého submisivního založení jsem byl šikanovaným, ponižovaným, zneužívaným a týraným otrokem 24 hodin denně. Byl jsem velice šťastný tím, že ze mne příroda učinila otroka. Již skoro rok hledám marně novou paní a tuto zoufalou samotu by bylo možné označit za prokletí. Možná bude toto mé prokletí věčné, neboť již ztrácím naději paní svého života najít.