Forums » Nekategorizováno

EKOLOGIA

  • 6. mája 2013 18:37:51 CEST
    Som tu novy, ale ak su tu oblubenci strap-onu v prirode, rad by som upozornil aby pouzite prezervativy nehadzali do lesa. Je to zaroven nechutne. Aj ked si myslim, ze za to skor mozu ine profesie, ale predsa..
  • 6. mája 2013 16:59:51 CEST
    nuz co sa tyka hybridov...z jednej strany je to dobra vec...su jednoducho odolnejsie.

    tam nikto veciznaly nema co namietat a ani nebude. a ti, co sa nevyznaju...nuz budu odsudzovat kolko sa len da...

    a na strane druhej:
    zla kombinacia genov a "pozabudnutie" na uvadzanie genofondu na baleni pre konecneho spotrebitela-to moze mat ak nie hned fatalne (alergia na arasidy? ved som si dal kukuricu!-bac sok...) tak aspon neziaduce ucinky-napriklad jahody maju rovnaky alergenny potencial ako morske plody...nuz a ak je niekde ich geneticka informacia, tak clovek nemusi ani tusit preco ma zrazu na neprijemnych miestach vyrazky napriek tomu, ze je cistotny dokonca viac ako treba...


    takze hadat sa o geneticky upravovanych plodinach je asi ako hadat sa o tom, ci je Boh dobry, alebo odpadlik zly...a verte mi, ze o tomto sa da hadat velmi dlho bez toho, aby ste niektorych ludi presvedcili ze je to iba ciernobiele...

    takze by mozno bolo dobre neodsudzovat vsetko ine, ale pozriet sa na to akym sposobom je to ine a az potom ked sa zisti, ze je nieco skodlive, odsudit a zakazat to a naopak, to, co je prospesne zase prijat.
    • 8 posts
    6. mája 2013 13:54:05 CEST
    Tos to dobre vravis ze ma tazko presvedcis ze takto jak to vsetko okolo je je lepsie...

    A ver ci nie Greenpeace vdacime za vela, vela veci sa podarilo preukazat ci obmedzit, alebo pozastavit
    • 8 posts
    6. mája 2013 13:53:00 CEST
    Uplne s tebou suhlasim.

    • 1 posts
    6. mája 2013 1:20:36 CEST
    Bio - nebio, to by sme mohli dať bokom. Prioritne by sme sa mohli zhodnúť aspoň v tom bode, že treba zabrániť rozmachu geneticky modifikovaných potravín. To, čo sa inde zakazuje, to čo inde búri ľudí, to, čo sa inde preukazuje ako zločin na ľudskom zdraví s potenciálne škodlivými následkami sa u nás ide prijať s otvorenou náručou, za bakšiš vyvoleným.

    Začnime odtiaľto a potom riešme veci ako bio vs nebio a podobne.
    • 5 posts
    5. mája 2013 22:16:10 CEST
    vdaka za to co si povedal ....s človekom, ktorý je v greenpeace sa naozaj nie je o com bavit :) ..nebudem tu rozoberat prečo,ale proste nemam tolko penazi na advokata, aby som niekde vysvetloval, v čom su ich myslienky scestné :-)..
    • 8 posts
    5. mája 2013 15:11:20 CEST
    Ja som clenom Greenpeace, teda tazko ma presvedcis aby som nepodporoval to na com je BIO, hned Ti poviem na zaciatku som vahal a hodne porovnaval, fakt je zial ten ze vacsina produktov BIO z AT ma ovela vyzsiu kvalitu ako produkty ktore ponukaju nase obchody nam...

    Dokonca aj hore v clanku si mal napisane ze mnohe z BIO produktov mali vacise hodnoty vitaminov a ze u BIO ide aj o to ze sa ma pouzivat menej pesticidov a zvierata by mali zit v lepsich podmienkach...

    To ze sa stale najdu podvodnici ma nijak neprekvapuje ved busines s jedlom je obrovsky, ale cielom nas vsetkych by malo byt tlacit aby bolo podla moznosti BIO vsetko a aby boli prisne kontroly...

    A nie aby si si povedal ze a cert to ber secko podfuk dam si ja to co prve zoberem do ruky...

    A uplne odinakial si zober obchodny retazec BILLA:

    U nas:
    1, produkt CLEVER- totalny hnoj
    2, normalny produkt- nizka kvalita

    Rakusania:
    1, produkt CLEVER- ako u nas normal
    2, normalny produkt(maso) nezrovnatelna kvalita s nasou
    3, BIO produkt - mala by byt kvalita vyzsia ako u norm. s tym ze podporujem dobru myslienku ( tu nejde iba o zdravost, ale aj o pristup)

    Ja osobne som zacal u BIO vajec chcem vajcia odtial kde sliepky niesu zavrete v klietkach a ak mozem skusim apon ku tomu pomoct...

    Pristupom vsetko je podvod sa nikdy nic nezmeni a ani nikam neposunie, iba zhorsi... dnes si spokojny z humusom- zajtra dostanes este vacsi ( MONSANTO).

    Dalsia vec je jasne ze ludia ktorym sa BIO nepaci budu proti nemu lobovat a bojovat co to da, len aby ludia kupovali humus...

    Corwin a hlavne si uvedom ze ja nepropagujem iba BIO s marketov- pod BIO rozumiem aj malych farmarov, ci to co si dopestujes ty sam, alebo Tvoj sused ( a nepouzil chemiu).

    Proste BIO je dobry krok v pred a chemie by sme sa mali snazit vzdat a ne ju podporovat.

    A nakoniec co si myslis o kurencoch? Tiez nevidis rozdiel? To je pdla mna miesto kde je ten rozdiel BIO/ HUMUS ( hlavne v nasich regaloch) najviac vidno
    • 5 posts
    5. mája 2013 14:16:41 CEST
    Podvod jménem BIO

    O zaručeně zdravější mrkvi si nechte jen zdát. Kvůli zájmům nadnárodních korporací, zemědělským dotacím a hlavně falešným iluzím spotřebitele se dnes z biopotravin stává především dobře zpeněžitelná obchodní značka.

    Nedávno si ve vlaku spolucestující stěžoval, jak je jeho žena ochotná za biopotraviny utratit majlant. „Když jsem chtěl dítěti koupit jinou než biopřesnídávku značky Hipp, ztropila scénu, protože si prý nedokážu představit dopad podobné chyby na potomkovo zdraví." O radikálních biomatkách, které fanaticky lpí na biopapání a biobumbání, kolují story i mezi pediatry, v iluzích o zázračných bioproduktech ale nežijí samy.

    Pro většinu spotřebitelů jsou biopotraviny synonymem zdravého jídla, což je bohužel také marketingem úspěšně živený omyl. Přestože některé studie prokázaly, že bioprodukty obsahují třeba více vitaminů nebo menší množství pesticidů, evropská legislativa zakazuje tvrdit, že by byly zdravější. Jelikož si ovšem velká část kupujících u regálů s biozbožím neuvědomuje, že hlavním smyslem ekologického zemědělství nejsou zdravější potraviny, ale šetrnější spolupráce s přírodou a ohleduplnější zacházení se zvířaty, stal se z bia trend a výnosná obchodní značka.

    „Ano, říká se, že jsou biopotraviny kvalitnější, ale kvalita není nikde definována z hlediska složení. Neexistuje totiž definice kvality biopotravin z hlediska zákona o potravinách, jen z pohledu zákona o ekologickém zemědělství," vysvětluje odbornice na výživu docentka Jana Dostálová z Ústavu chemie a analýzy potravin při VŠCHT. V praxi to vypadá tak, že zpracování bioproduktů a výrobu biopotravin v Česku hodnotí ministerstvem zemědělství pověřené kontrolní organizace (ABCert, Biokont CZ a KEZ,o.p.s.). Státní zemědělská a potravinářská inspekce však na pultech bio potraviny kontroluje stejně jako ty nebio. „Pro oba dva typy potravin existují stejné požadavky na jakost a bezpečnost," upozorňuje mluvčí SZPI Martina Šmídtová.

    Víra v biomléko

    Jako zákazníci tedy pouze předpokládáme, že by například biomrkev měla být zdravější, protože farmáři nesmí používat průmyslové hnojiva, pesticidy, herbicidy nebo fungicidy, že by biošunka měla být pro naše zdraví lepší, neboť se při následném zpracování nesmí „vylepšovat" aditivními neboli látkami přídatnými, jako jsou obávaná éčka. Hospodářská zvířata, která jsou chovaná na biofarmách, musí mít dostatek kvalitního krmiva a životního prostoru pro pastvu i odpočinek, a počítá se s tím, že tato pozitiva se odrazí v kvalitnějším mase a mléku. Návrat k tradičnímu hospodaření, které bylo na vesnicích ještě začátkem dvacátého století naprosto běžné, by logicky mělo vést k čistým a kvalitnějším produktům. Bohužel se to jednoznačně tvrdit nedá.

    V několikaletém výzkumu odborníci Výzkumného ústavu mlékárenského Milcom a.s Praha společně s dalšími odbornými pracovišti například srovnávali obsahové složky i technologické vlastnosti mlék z ekologických a konvenčních chovů. „Pozitivní rozdíly jsme zjistili v obsahu bioaktivních látek v mléce. Na těchto hodnotách se významně podílí ekologický systém hospodaření a zejména pak pastva dojnic," objasňuje vedoucí projektu Petr Roubal. „Není bez zajímavosti, že některé konvenční chovy, které pasou dojnice, se přibližovaly s těmito svými parametry mléka hodnotám chovů ekologických. Mléko z konvenčních chovů zase vykazovalo lepší výsledky v oblasti bílkovin a tuků."

    Důvěřuj, ale prověřuj

    „Víte, jaký je rozdíl mezi zemědělcem a biozemědělcem? Ten první hnojí ve dne, a ten bio zase v noci." Zatímco Amerika i západní Evropa má už za sebou bioskandály s kukuřicí, mlékem, biobavlnou nebo v sousedním Německu s výskytem karcinogenního herbicidu nitrofenu, který se v roce 2002 přes nepředpisově hnojenou pšenici ocitl i v biovejcích a drůbežím masu, u nás kolují o biošvindlování jen vtipy. Nemůže to ale být jen tím, že s přísnějšími analýzami biopotravin se v Evropě teprve začíná?

    „Zbytky pesticidů byly v těchto vzorcích skutečně objeveny," potvrdil například Ian Palombi z Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) výsledky loňské zprávy, která poprvé v Evropě měřila přítomnost pesticidů také u biopotravin.

    Analýza z července 2009 sice potvrdila, že tradiční způsob pěstování obilí, ovoce nebo zeleniny překračuje pesticidové limity častěji (maximální úroveň reziduí nesplnilo 3,99 procent měřených vzorků), svou „chemickou nezpůsobilostí" překvapilo ale hlavně 1,24 procent biopotravin, u kterých se všeobecně žádné chemické hnojení nepředpokládá.

    „Pesticidy jsou užívány i v biozemědělství," připouští Gabriela Wyss z Výzkumného ústavu Organického zemědělství ve Švýcarsku (Fibl), že ani šetrnější pěstování nemůže všechny nežádoucí látky v zelenině eliminovat. Podle ní mohou stopy pesticidů v biopotravinách pocházet z látek, které sice už byly zakázány, ale zůstávají přítomny v půdě i vzduchu, nebo z postřiků, které se používají ve smíšeném prostředí neekologického i ekologického zemědělství. „Můžeme ale také předpokládat, že některé z testovaných potravin byly jednoduše podfuk," říká Gabriela Wys.

    Strach z biopodfuků ale není hlavním důvodem, proč je od letošního ledna vedle stávajících tří kontrolních subjektů pověřen inspekcemi také Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Důvod? „Hlavním problémem je fakt, že privátní kontrolní organizace jsou plně financovány těmi, kteří si certifikaci objednávají. Bylo vytvořeno konkurenční prostředí, takže aby kontrolovaný subjekt dosáhl na dotace či certifikát na biopotravinu, může si vybírat mezi třemi kontrolními organizacemi. Vznikají tak problémy s úrovní kontroly," připustil náměstek ministra zemědělství pro životní prostředí, výzkum a vzdělávání Jiří Urban v rozhovoru pro bioinstitut.cz. „Toto ale není problém jen u nás. Ekologické kontrolní firmy takto bojují o zákazníka v celé Evropě. Je to další pádný důvod pro zavedení úřední kontroly."

    Komu pšenka nepokvete

    „Nejenže se malí biopěstitelé a chovatelé do velkých řetězců nedostanou, ještě navíc jim pak obchodní řetězce konkurují cenou," upozorňuje Lenka Kaspříková z ekologické organizace Hnutí Duha na další zajímavý aspekt biobyznysu. „Je to začarovaný kruh," podotýká, když stojíme u regálů s bio ovocem a zeleninou v opavském Globusu.

    Obchod s bioprodukty (obchoduje se i s biobavlnou) zažívá zlaté časy a prodej rok od roku neroste jen díky radikálním matkám. Někteří odborníci tvrdí, že nálepka bio je v některých případech pouze chytrým marketingovým tahem, který úspěšně zabírá na české zákazníky obecně. Co jiného si také myslet o biorumu nebo biowhisce, kdy vám výrobce argumentuje tím, že po panáku biodestilátu (na rozdíl od klasického), se druhý den lépe vstává?

    Byznysem s biopotravinami se v roce 2008 protočily necelé dvě miliardy korun a uplynulý rok by na tom měl být podle předběžných odhadů ještě o něco lépe. Drobnému místnímu biofarmáři, se kterým počítá idea lokální bioprodukce, tu ale pšenka nekvete. Osmdesát procent trhu s biopotravinami v Česku patří nadnárodním řetězcům a stát se jejich dodavatelem není jen tak. Pro drobného zemědělce je to sci-fi, řetězce tlačí na pilu cenou a diktují si podmínky, které ustojí jen ti kapitálově zdatnější.

    Ještě překvapivější ale možná je, že více než polovina biopotravin se do našich obchodů stejně dováží, což má dopad nejen na české sedláky, ale také na životní prostředí. Na webových stránkách hnutiduha.cz si každý může spočítat, jaký dopad má na životní prostředí, když běžné potraviny vozíme do republiky přes půl světa. A stejný model platí i pro „ekologické" biopotraviny. Když na dopravu kilogramu španělských rajčat připadá přibližně půl kilogramu emisí CO2, jak na tom asi bude kilo španělských biookurek, které jsme v opavském regálu našly?

    Italská jablka jsou hezčí

    Biookurky, stejně jako biopórek a biodýně hokaido z Holandska, biocibuli z Rakouska, biopapriku, biomandarinky, biocitrony a biokiwi z Itálie sem vozí například ing. Jan Štěrba z Deblína. Tahle rodinná firma funguje jako biovelkoobchod, zároveň však mají letité zkušenosti z biofarmařením. „Z velké části dodáváme do řetězců například Ahold, Makro/Metro, Globus, prodejen zdravé výživy v Brně, Praze, a taky máme zákazníky, kteří si chodí nakupovat přímo k nám," řekl mi do telefonu zástupce firmy Marek Štěrba. Když se ptám, proč jsou nyní na pultech brambory ze Slovenska a ne z Čech nebo Moravy, odpovídá mi, že se brambory z vlastní produkce chystají vyskladnit až později. Musí rozložit síly, aby jim zásoby vystačily až do jara, proto mají část produkce „nasmlouvanou" na Slovensku. Tyto dodavatele prý mají za humny, a tak je celý podnik ekologičtější, než kdyby měli vozit brambory třeba z jižních Čech. Z hlediska centrálního skladování nadnárodních řetězců to zní smysluplně. Ekologické argumenty však vzápětí smete ekonomika, když přichází řeč na to, proč jsou v regálech supermarketů vidět biojablka z Itálie a nikoliv česká, přestože jich mají sedláci tuny ve sklepích. Odpověď je podle Štěrby také jednoduchá. Jsou hezčí a prodávají se lépe než ta česká. A tak ovoce a zelenina ze světa míří ve velkém v kamionech nejprve do Deblína, a pak putuje na centrály jednotlivých řetězců, odkud se rozváží dál na jednotlivé prodejny. Je jasné, že dovoz potravin významně přispívá k produkci skleníkových plynů a že se na globálních změnách podnebí nepřímo podílíme i tak, když u pokladny v zimě platíme za nedozrálá skleníková rajčata v biokvalitě.

    Smrtelné dotace

    Za českými biopěstiteli jsme se vydali na Opavsko. Letos to budou čtyři roky, kdy manželé Komárkovi začali hospodařit na své biofarmě. „Byla jsem v domácnosti, manžel přišel o práci a v téhle situaci jsme zdědili statek v Jamnici na Opavsku, asi sedm kilometru odsud," vypráví bývala kuchařka Dobromila Komárková v obýváku svého domku v Sádku, kde rodina bydlí. „Nějaké zkušenosti s hospodařením jsem do té doby měla, na zahradě jsem pěstovala zeleninu, bylinky a ovoce. Máme čtyři děti, museli jsme se s manželem vždycky otáčet. Dokonce jsme chovali krávu, ale na to, abych si mohla založit biofarmu, jsem potřebovala kurzy a školení," popisuje. Po absolvovaní teorie přišla náročnější praxe - dvouleté přechodné období, kdy museli na statku hospodařit jako biozemědělci, ale zeleninu prodávat za cenu běžné zeleniny. Přitom přibývaly výdaje, za biosemena, traktor, skleník, zavlažování pozemku. A dotace? „Pro drobného zemědělce je to smrt. Navíc, když se stavební firma dozví, že si na opravy hospodářského stavení chcete zažádat o dotaci, okamžitě vám zdvojnásobí cenu. Dotace jsou pro velké zemědělské firmy, ne pro nás," rezolutně konstatuje Pavel Komárek. Letos už mají Komárkovi za sebou rok zkušeností s prodejem biozeleniny. „Taky jsme se byli naivně nejdříve zeptat v Penny, zboží bychom tam museli navážet v kamionech, takže dodávat tam je bez šance. A kdybychom se měli spoléhat na obchody se zdravou výživou, tak bychom nejspíš taky umřeli hlady, musíme hledat jiné možnosti pro odbyt," říká zemědělec Komárek. Jednou z nich je bedýnkový systém, který se chystají od jara spolu s ostravským bioklubem rozjet. Lidé si budou moci biobedýnky u Komárků objednat a podle sezony si do nich vybrat i zeleninu. Takzvané biobedýnky už úspěšně fungují i v Čechách i na jižní Moravě.

    Tržiště v Praze

    Dalším alternativním počinem pro menší české zemědělce s bio produkcí by měla být tržiště, na podzim 2008 byla vypracována studie možných míst na území Prahy, kde by mohla vzniknout tradiční farmářská tržiště. „Trhy a tržiště s čerstvými produkty místních farmářů jsou po staletí úplnou samozřejmostí většiny měst světa. Jsou součástí života, doplňují kolorit života domorodců a lákají často i příchozí turisty. Poskytují možnost nákupu čerstvých potravin nejen místním, ale i přespolním spotřebitelům. Dávají účinnou alternativu k nákupu kvalitních místních produktů a konečně poskytují odbyt místním zemědělcům. Většina z nás už ale zapomněla, k čemu sloužily pražské tržnice na Smíchově, na Vinohradech či na Pankráci. Tržnice a tržiště získala v posledních letech spíše hanlivý nádech, přestože jsou nejpřirozenější formou kontaktu mezi prodejci a zákazníky," říká Jiří Sedláček z občanského sdružení Archetyp, která spolu s Nadací partnerství myšlenku rozvinuli.

    „Bio by mělo být založeno na důvěře, jen tak má šanci. Když vidíte sedlákovi pod pokličku, nebo jej pravidelně potkáváte na tržnici, už víte co je zač," souhlasí gurmet a labužník Vladimír Poštulka. „V obchodech si můžete jenom zkontrolovat, jestli je bio označené zebrou nebo jiným biologem, ale o tom, kdo to ovoce pěstuje nebo ty krávy chová, vám to stejně nic neřekne," dodává. „Ono je bio opředeno taky některými falešnými mýty, a pokud v ně věříte, můžete být zklamaní," pokračuje. „Největší omyl je ten, že si lidé představují, že biopotraviny jsou chutnější než normální potraviny, pravý opak je pravdou. Vloni udělali v pražském hotelu Adria srovnávací test, dali vedle sebe jedno jídlo z bio potravin a jedno z nebio," popisuje. „Chuť biopotravin byla daleko méně výraznější, o to však labužnicky zajímavější a cennější, neboť do popředí vystoupila čistá chuť suroviny," uzavírá Poštulka.

    Práce máme nad hlavu

    Uplyne pár dnů a biofarmu v Jamnici ze zimní letargie probere jaro. „Obděláváme celkem tři hektary, máme hektar vojtěšky kvůli střídání plodin, půl hektaru brambor a půl druhého hektaru zeleniny, kořenové, plodové, listové, a pro doplnění taky bylinky. Práce máme až nad hlavu, od brzkého rána do setmění," říká paní Komárková. „Každý rok chodí kontrola, někdy i dvakrát ročně. Loni v neděli zavolali a v pondělí už tady byli. Zkontrolují papíry, jaká semena jsme koupili, projdou si statek. Certifikát je pro nás důležitý, to je jasné, bez něj by naše biofarma neexistovala, ale taky chceme, aby se sem lidé vraceli, jezdili si pro biozeleninu ke Komárkům."

    Největší světový veletrh bioproduktů, - BioFach, který loni navštívilo bezmála padesát tisíc návštěvníků, začíná v německém Norimberku za necelé dva týdny. Komárkovi mezi českými vystavovateli nebudou, ale na jejich a především na kritických postojích českých spotřebitelů bude záležet, jestli současný módní trend zůstane jen marketingovým nástrojem, který za pár sezon přehluší třeba spřízněný fair trade.
    • 5 posts
    5. mája 2013 14:05:11 CEST
    ako píšeš ..látky sa prestali používať :-) ....ale inak ja o voze a ty o koze :-) ....poradím ti jedno, netreba čítať len brožúrky greenpeace a podobných organizácií ,-) ....k našim potravinám ..vieš o tom, že dve tretiny mlieka naši výrobcovia vyvážajú do rakúska? dostanú tam lepšie ceny ..a never tomu, že keď je napr. na párkoch napísane made in germany, že sú vyrobené v nemecku ..boli zabalené v nemecku, ale dovezené z iného štátu ...aby si pochopil lepšie ...vieš kde sa vyrába persche cayenne..iba v Bratislave a hádaj aký štítok majú v USA? .....jojo made in germany a ako sa to robí? ...porsche sa dovezie do wolsburgu bez namontovaného motoru, ten sa domontuje v nemecku a ejhle nemecký výrobok je na svete :-) tak to funguje so všetkým tovarom , čo nájdeš vo svete ...a mimochodom, nikde si nič nenapísal o modrej skalici, s ktorou sa vehementne striekajú bio potraviny (ovocie, zelenina), aby je nenapadali skodcovia ...
    • 8 posts
    5. mája 2013 11:55:04 CEST
    Konecne clovek co mu zalezi na ZP a nechodi s klapkami na ociach...

    Ono ludia si vobec neuvedomuju ze tym monsantom to iba zacina, ak im to dovolime je to zaciatok konca normalneho jeda....

    Uz teraz ked stojim v tescu a pozeram napriklad na kurence je to neskutocne akym humusom nas tu krmia....

    Ako mnohy ludia su tu mudri jak radio ale bio este nikdy nekupili- ja sa cudujem sam sebe ako som mohol cely zivot zrat tie odpadky ktorymi nas krmia...


    ALL
    Voci modifikovanym potravima a strackam na pultoch sa buri cela zapadna EU - tak si nemyslim ze by som bol jediny koho to zaujima...
    • 8 posts
    5. mája 2013 11:51:17 CEST
    Tak ako pises BIO je ovela zdravsie ako nebio...
    Staci si len precitat druhu stranu a nehovorim o tom ze Nemci a Rakusania to dost prisne kontroluju- nasli firmu co podvadzala s BIO a isli si sadnut na 14 rokov...
    • 8 posts
    5. mája 2013 11:49:20 CEST
    Goro ale ved ja rozumiem ze Ta potraviny nezaujimaju mas uz svoj vek a je jedno ci si das bio, alebo nebio... ale podaktori ludia maju aj deti a v celku im na tom zalezi...

    Nieje uplne ciste a dokonalo zdrave nic, ale uz iba tym ze chcem BIO a podporujem to nutim aj ostatnych vyrobcou sa nad sebou zamysliet...

    Podla mna sa oplati bojovat za zdrave dobre jedlo a nebyt len jak tela...

    Videl som v TV ze ujo Fico hovoril ze modifikovany krumpel je zdrava vec a ze je testovany o dusu, on sam ho zere... a tak budeme secia jak slepe telce..
    • 8 posts
    5. mája 2013 11:45:48 CEST
    Si ma prave strasne pobavil su urobene neskutocne vyskumi, to isto podla teba chemia je uplne neskodna ze? Vies ja Ti budem uplne jednoducho oponovat Monsanto dodavalo pesticid- jed tiez boli roky urobene paradne vyskumi a bolo to prezentovane ako neskodne, az sa raz ludia nasrali a preukazali ze to tak nieje a dnes ta chemia je zakazana a prezentuje sa pre zmenu v afrike ako neskodna... a u nas pre zmenu prezentuje monsanto ako neskodne modifikovane potraviny...

    Alebo ty hovoris ze paradne vyskumi nas chrania- prd nas chrania preco teda vacsina vyrobcou cukrikov prestala pouzivat rokmi osvedcene oblubene a otestovane farbova?
    Otestovane a neskodne:
    E104 -alergie a hyperaktivita u deti
    E121 - vo vacsine statov EU je uz dnes zakazna
    E121 -udeniny -ovplivni tvorbu hemoglobinu

    Hlavne ze ty napises ze latky su zdrave a testovane a ty si naivne myslis ze niekomu zalezi na Tvojom zdravi :) smiesne... velke nandarodne spolocnosti nezaujima nikto oni to nezeru a to ci mi pokapeme na rakovinu je im davno fuk...

    A ze Rakusania maju vsetko ceske a zo SR jej zaujimavy nazor asi moc cez Rakusko nechodis.... a co by mali zo SR ked sa tu nic nepestuje? Repku olejnu?

    Si niekedy precitaj co obsahuje napriklad bio sunka/ u nas najkvalitnejsia dostupna Berto ...
  • 4. mája 2013 15:04:52 CEST
    hnojiva su v pohode, akurat blbec hospodar s nimi moze nanajvys presolit podu...ale tie postreky a lesk na plody...nuz neodporucam jest ovocie z obchodu neumyte...ani umyte studenou vodou...poriadne vydrhnut v horucej vode a mozes byt kludnejsi, ale aj tak...BIO najdes tak nanajvys niekde daleko od ludi, aj to iba planky...sice su kyseue, ale neostrikane...
  • 2. mája 2013 17:39:53 CEST
    corwin
    uznam že je svinstvo v biopotravinach, ale v tych normálnych je toho omnoho viac...
    idem si kupiť udenu lahôdku z kare a je tam napísane podie mäsa 60% pytam sa čo je zvyšok????
    najlepšie je čo si vypestuješ a vychováš sám,
    ani nechem vedieť čo za postreky a hnojivá sa dnes používajú...
    • 7 posts
    2. mája 2013 12:35:30 CEST
    Čo si vytočený,môžem snád napísať svoj názor,či????????

    A s Corwinom11 plne súhlasím.

  • 2. mája 2013 0:23:34 CEST
    chvala panu bohu za teba, aspon vidim, ze mysliaci ludia este nevymreli.

    mimochodom, aka prednaska bude na dalsom stretku?
    • 5 posts
    1. mája 2013 12:22:15 CEST
    Bio potraviny .... asi sklamem všetkých, čo kupujú bio, ale je v nich viacej svinstva ako v chemicky ošetrovaných ....existujú presne normy ake chemicke ošetrenie a v akých dávkach sa môže používať. Sú urobené neskutočné výskumy, ako ktorá látka môže posobiť na človeka, ale na prírodné hnojiva, pripadne na postreky modrou skalicou nič také nie je ....a stačí sa len pozrieť na chemický názov modrej skalice ..síran mědnatý :-) a čo je v hnoji, alebo komposte o tom radšej nebudem rozprávať ....
    • 5 posts
    1. mája 2013 12:16:31 CEST
    rakušania majú všetko české a slovenské :-)
    • 1 posts
    30. apríla 2013 22:37:25 CEST
    Pokial viem, 25. sa chysta demonstracia proti uz schvalenemu nevrhu zaradenia geneticky modifikovanych rastlin do hlavnej vyroby.

    Pri vsetkej ucte, Monsanto je hnus, GMO su globalne zakazane v takmer kazdej vyspelej, ako tak este premyslajucej krajine. U nas? Vitane s otvorenou narucou a vackami kompetentnych.

    Cital som dost vyskumov o dosledkoch pestovania a konzumacie GMO aby som bol proti.

    @Badesam:

    Ano, mozno to bytostne nesuvisi s tematikou BDSM, ale na druhu stranu niektore veci je dobre davat do povedomia co najsirsej verejnosti. Okrem toho su tu temy o hudbe, o vtipoch, plna prdel o "prostitukach" a kopec inych off topic (dokonca aj tema s nazvom off topic), takze daku tragediu by som z toho nerobil.
    • 8 posts
    30. apríla 2013 21:38:22 CEST
    Mimochodom Goro:

    OFFLINE FÓRA - DISKUSIA
    " Miesto pre Vaše názory. Každý prihlásený užívateľ má možnosť prispievať do jednotlivých existujúcich tém, alebo vytvoriť nové fórum na vlastnú tému. Fórum, do ktorého bol pridaný príspevok sa zaradí na najvyššiu pozíciu v tabuľke Témy fóra."

    • 8 posts
    30. apríla 2013 21:33:29 CEST
    Odkedy nakupujem vyhradne v AT, nechapem ako som mohol nase produkty vobec kedy jest.

    Akurat dnes som stal v tescu a pozeral som sa na urence co tam mali v chladnicke a to je iny extrem, biele jako stena a za 2,5€ pomli cele kurca cim to krmia ze dosahuju taku cenu...

    Tak ze kaslem na to ze kupim aspon malej kindervajco a bum sahnem do regalu a ze zo zvedavosti kuknem odkial je a ze CR... Tak som skoncil nakoniec tak ze som predsalen isiel nakupit do AT... a uz len u obycajnej slaniny je extremny rozdiel nasa a ich...

    Je neskutocne ze Rakusania maju vsetko svoje ci nemecke a my polske, madarske ci sami shit...

    No ale kaslat na to vidim ze na domine tak ci tak nieje zaujem o zdravu vyzivu i ked sa to v tyka kazdeho...

    A aj tak som chcel hlavne aby ty coo toto videli sa pripojili v peticii proti MONSANTU a ne aby len frflali...

    Aby boli ludia radi ze aspon niekto robi nieco pre nas vsetkych kazdy len hlada chyby...a frfoce...
    • 8 posts
    30. apríla 2013 21:26:46 CEST
    Pocuj Goro neser zbytocne, lebo ked budes najblizsie nieco chciet s PC poviem Ti aby si si precital na mojom webe moj cennik!

    Ako fakt nechapem o co Ti ide? O konflikt?

    Fakt sa cudujem ze si ku tejto teme zaujal take sproste stanovisko...
    • 7 posts
    30. apríla 2013 21:19:55 CEST
    Toto je napísané v záhlaví:"5 tém (s BDSM tématikou) s najnovšími príspevkami:"
    Tak teraz neviem,či ja neviem čítať.....
  • 30. apríla 2013 14:02:54 CEST
    ten článok o Monsante by kludne sedel aj na mnohé dalšie spoločnosti (Syngenta, Nufarm, Bayer,Agrofert).
    Pokiaľ bude spoločenská objednávka, tak takí producenti budú existovať. Skratka je nás veľa na Zemi a čistá bioprodukcia nás zrejme neuživí a bude toho ešte veselšie...
    Iná vec je aj hluposť (nevedomosť) ludí, koncových užívateľov agrochémie. Ved to poznáme radšej pridám, prisypem, prilejem ako uberiem a je jedno či hnojím, postrekujem alebo dokrmujem. Tiež je otázna i nezavadnosť Bio lokalít, také neexistujú. Externá kontaminácia vzduchu a vody nepozná hranice. Pozri v zime po 3 dnoch na napadnutý sneh....a to sa ti drbe na hlavu nonstop 365 dní v roku.
    Najviac ma však desia koncoví producenti potravín, ktorí tam dokážu dať čokoľvek ale doslova čokoľvek len nech to ludia zaplatia a zožerú a... je jedno či ich to zabije alebo prežijú...tak nedokážem nejako veriť ani tým ich BIO-produktom.
    (pesso, poznámočka - tú silnú citronovku nepoužívaj, zo začiatku krásny efekt, no po čase si odpáliš glazúru na sanite, bohate stačí horúci ocot trebars aj riedený , trošku to smrdká ale je určite ekologickejší ako ta citronovka ...heh...)