10. augusta 2005 9:24:34 CEST
Kdyby to bylo tak, jak pises, tak mnoho i z tech, kteri jsou zde a mozna ani ja, by jsme nikdy nedostali sanci, i kdyz treba z jinych, podobnych duvodu. Casto, se partneri vychovavaji i v dopeslosti a to i v beznem vztahu. Neni fenomenem D/s vztahu, kdyz jeden partner druheho "okrikne", "tohle ne, to se nehodi", nebo "prestan, to se nepatri", nebo "nedelej to, to nemuzes", nebo si doma, kde je lepsi podobne veci resit "skoci do vlasu" s tim, ze jeden vytkne druhemu neco, co povazuje za nevhodne a stalo se to na nevhodnem miste. Jiste, treba v D/s vztahu to muze, i kdyz nemusi fungovat tak, ze vetsinou je "nevhodny" ten dole, treba proto, ze je vic "rozhazanej" a potrebuje vic "pece". Jsou situace, kde dokonce ani jeden nevi, jak se chovat, co je vhodne, nebo ne. Tim,z e do vztahu vkrocim a zacnu ho budovat nerikam, ze jsem na vse pripraven, ze zvladnu kazdou situaci a ze se budu chovat vzdy tak, jak se mam chovat a jak je ocekavano. To nejde a at je "vudce" sebelepsi, tyhle situce se stavat mohou a budou. Jiste, muze to prekrocit miru tolerance "poskozovaneho" partnera, pak je otazka, co dal. Jenze i kdyz vztah skonci, tak to neznamena, ze ten, co skodil je nepouzitelny. Jen proste ten druhej mel hranici jinde, nez treba nekdo jinej. Dalsi vec je i to, ze to, ci treba vadi mne a co povazuji za nevhodne se ostatnim tak nemusi jevit. Jist,e muze to byt nejen proto, ze ja to chapu spatne, ale i proto, ze ostatni nevedi cele pozadi, proc se to mne nezda vhodne, ale jsou tu proste alternativy. A vetsinu z toho, co zde pisu mam zv lastni zkusenosti, kdy jsem sam nekoho "umravnoval" a ostanim to nevadilo a to jak z duvodu, ze nevedeli, nebo jsem se ja myslil. Pak jsem "spatnej" ja v ocich ostatnich a do doby, nez se to vysvetli, tak i v ocich toho, koho jsem "umravnil". A pred lety jsem treba umravnoval jeste vic a jeste min "spravodlive" a duvod byl uplne jiny, byla to "zastupna reakce" k necemu uplne jinemu.